Fez jsem v plánu vůbec neměl, ale když už jsem ty necelé dva dny ušetřil, tak jsem v něm na chvíli zůstal. Co si z Fezu pamatuji z minule, jsou dílny na vydělávání kůží, jinak nic. Čas občerstvit si vjemy. Nejdřív ale zase do taxíku, protože Medina nejni zrovna nejblíž.

Prakticky od chvíle, kdy jsem vešel bránou dovnitř hradeb, tak jsem se stratil. To jsem měl víceméně i v plánu, takže vše klapalo. Uličky jsou plné textilu, kůže i jídla. Tady↑ byly dokonce čtyry stánky se sladkostma vedle sebe, vesměs tureckej med. Jinde byla třeba u řezníka k vidění velbloudí hlava. Shlédl jsem i nějaké ty koželuhy, neměly zrovna moc napilno, ona byla taky neděle.

K večeru už začíná být ma stracenost trochu problém. Ten jsem si tu tak trošku zvykl řešit taxíkem a dopadlo to tak i teď. Řidič sice moc neví kde hotel je, společně ho ale nalézáme. Stejně jako včera jdu na půlku kuřete s rýží, pečivem a hranolky. Za 25 MAD, tedy nějakých 65korun, se opět pěkně nacpávám. Odtud zase mířím na marocký čaj. Včera jsem tu byl později a stihl jen dvě konvičky, dneska to jsou tři. Jedna stojí 7MAD a tak to je cenově druhá večeře. Kaloricky, vzhledem k obsahu cukru asi taky. Stejně jako včera se mi na zdejší posteli nespí moc dobře a ráno se mi zdá sen, který mi oddaluje probuzení (chci totiž vědět jak dopadne), a který si už nepamatuju.