V půlce dubna byl na úvodní stránce Seznamu článek o reedici leteckých hodinek, které používali čs piloti v RAF. Hodinky se mi líbily a obzvláště po najití o dvě třetiny levnější kopie těch původních od firmy Timefactors nebylo moc co řešit. Už to chtělo jen nějakou výmluvu, kterou se stalo výročí 18měsíců práce v Británii. Hodinky jsou sice vyrobené v Německu, ale navržené byly v Anglii a tak je budu brát jako suvenýr. Z jedné strany Made in Britain a z druhé věnování čs letcům – ideální.

Tady↑ pro srovnání 1)originál staré Longines 2)nová reedice Longines 3)Precista od Timefactors. Co jsem si tak pročítal, tak hodně lidem se na nových nelíbilo datumové okénko. Já s ním esteticky zas takový problém neměl, spíš mi vadilo, že bych měl o údaj navíc na seřizování. Určitě je totiž (i kvůli práci) nebudu nosit denně, ale jen občas. To znamená, že bych ani nevyužil automatické natahování, které se děje při pohybu. Co bych asi z nového originálu uvítal, by bylo odolnější safírové sklíčko. Musím taky uznat, že bílá čísílka a ručičky, jestli jsou opravdu bílé, vypadají lépe než jemně nazelenalá u Precisty. Na čtvrtém čtverci jsou opět původní Longines. Snad všechny na sobě mají vyraženo Majetek vojenské správy. To se také projevilo na balení↓, ve kterém mi hodinky přišly.

Co se týče přesnosti, tak jak jsem předpokládal – žádný terno to není. Za den to dělá skoro minutu. Pro srovnání Casia, který jsem si koupil před devíti měsíci za pár stovek, ulítly za tu dobu o minuty dvě. Toliko srovnání čistě mechanických a quartz hodinek. O pohyb se nestará fungl nový strojek, ale repasovaný typ právě z doby 2.sv. války. Výrobce se snažil o co největší přesnost vzhledem k originálu a prý dneska ty strojky tikaj jinak. Nevím. Při prvním natahování mě překvapilo, jak to jde ztěžka. Nevím proč, ale myslel jsem si, že žádnej velkej odpor neucítím. Místo toho je jasně cítit, že tam nějaká ta pružina je. Podle výrobce by hodinky měly vydržet na jedno natažení 41 hodin. Při mé zkoušce to bylo myslím 32. Kdybych já si to všechno hnedka zapisoval…

Mezi jinýma, bylo v krabičce i kožené pouzdro↑. To na mně působilo (ač nové) opravdu jak někdy z té doby kolem 40.let. Jak už jsem psal, hodinky nebudu mít na ruce pořád a tak jsem rád, že je budu mít do čeho schovat. Vůbec totiž nemám představu, jak odolné bude sklíčko (plast) proti poškrábání. Na ruce to snad bude v klidu, ale abych je hodil do mého bordelu v baťohu, to asi ne.

Na spodní straně hodinek je krom názvu, výrobního čísla a vodotěsnosti, také znak 312. československé stíhací perutě a jejich heslo Non multi sed multa, což by mělo znamenat Ne mnozí, ale mnoho. Wikipedie mi pak překlad upřesnila jako Ne mnoho lidí, ale hodně vykonaných činů. Na první fotce je pěkně vidět červená značka na ciferníku, kterou jde otáčet. Tuhle drobnost třeba nové Longines nemají. Na třetí fotce je pak záběr na výrazně vystouplé sklíčko, jsem fakt zvědavej jak bude vypadat za pár měsíců. No a na poslední fotce je, jak sedí na ruce. Do řemínku jsem musel přidělat dírku a jelikož jsem se na poprvé úplně netrefil, tak tam teďka jsou dvě navíc a ani jedna akorát.

Toliko o nových hodinkách a já si teď jdu zakroužit natahovátkem 🙂