Opravdu mám rád jednoduché recepty, kde není moc co zkazit. Jeden z takových jsem zvolil pro vaření na kamínkách. Přišlo mi totiž škoda roztáčet elektroměr, když mám hned vedle takovýhle zdroj tepla. Podobné jídlo jsem už dělal na woku, kde je idea vše udělat rychle a za vysoké teploty. Jelikož jsem neměl roztopeno do ruda, tak to bylo spíš dušení v normální teflonce.

Pro svou odolnost proti pokažení jsem si poslední dobou oblíbil hnědou (natural) rýži. Připadá mi, že je prakticky nemožné ji úplně rozvařit. Já ji mám rád pěkně měkkou a tak ji můžu klidně vařit třeba hodinu. Na ochucení k ní přidávám fenyklová semínka. Ve sklepě jsem objevil malilinkaté brambůrky a tak jsem si řekl, že bych je mohl zabalit do alobalu a hodit do ohně, schválně co to udělá. Vyndal jsem je po půl hodině a zjistil, že to funguje. Dvě spodní brambůrky sice byly černé, ale stále poživatelné, ostatní naprosto OK. Jestě jsem je potom chvilku nachal na plotýnce, nějaký vliv to už ale asi nemělo.

Zatímco se dělaly brambory a rýže, začal jsem se věnovat zelenině. Měl jsem tři papriky, čtyry menší žampiony, čtyry mini pidi cibulky, tři stroužky česneku a bloček uzeného tofu. Papriku jsem nakrájel na úzké proužky a na délku přepůlil, aby nebyly jak špagety. Žampiony na šestiny, česnek na drobno, cibulky na větší kousky a tofu na kostičky. Do horkého oleje jsem vhodil nejdříve cibuli. Pak jsem zjistil, že to bude chtít přihodit pár polínek a když začaly kousky zlátnout, tak jsem přidal česnek, tymián a pepř. Jak začal česnek trochu měnit barvu, tak jsem přihodil papriky a tofu. Už jsem moc nepřikládal a tak se vše klidně dusilo. Jako poslední jsem, asi po 5-10 minutách, přihodil žampiony. Celá směs pak byla na plotně, kvůli čekání na strávníka, snad půl hodiny, ale vůbec jí to nevadilo. Vedle pánve jsem nechal znovuohřát rýži a brambůrky, takže při servírování bylo vše pěkně teplé.