Můj rok 2015 – Pod vlivem Asie?
Naplánoval jsem si delší cesty na rok 2015. Trošku jsem se rozjel a tak letos asi moc přebytkový rozpočet mít nebudu. Nejdříve jsem měl takový užší výběr, pak jsem se ale rozhodl nevybírat a zkusit vše. V březnu mne tak čeká Nepál, (pravděpodobně) v květnu Japonsko a nejspíš někdy po prázdninách Kyrgyzstán. No a jelikož mi v lednu končí platnost pasu, tak by to možná chtělo zařadit i Izrael.
Letenku do Káthmandu už mám koupenou a při tomto procesu mne překvapily dvě věci. Když jsem ji vybíral, tak jsem si ještě nebyl úplně jistý, jestli první Japonsko nebo Nepál. Hledal jsem tedy obě varianty, a i když je Káthmandů mnohem blíž než Tokyo, 6000km vs 9000km, tak vychází dráž, sice jen o trošku, ale přece. Očividně tu hraje roli faktor velkého letiště. To ale neplatilo pro místo odletu. Tady přichází druhé, větší, překvapení. Letenka vychází levněji nikoli z Londýna, ale z Prahy a to o pár tisíc. Ruzyně tu benefituje z nízkonákladové flydubai.
Původní záměr byl letět v březnu do Japonska a Nepál vlastně přišel v úvahu až později. Při pohledu na předpověď počasí v Tokyu jsem totiž zjistil, že tam na tom jsou stejně jak v Evropě a rozhodl se raději počkat na teplejší počasí. Roli také hrálo, že tahle cesta bude chtít asi trochu víc teoretických příprav. Oproti tomu Nepál a trek k základnímu táboru Everestu, by měl být, z organizačního hlediska, brnkačka – jasná trasa, rozšířenost angličtiny, spaní a jezení v chatách. Právě pro tuto nenáročnost na vybavení, dokonce zvažuji vzaní-si menšího baťohu. Když jsem před lety šel k Annapurně, tak jsem s velkou krosnou působil jak exot. Uvidím jak to vyjde, ale budu se snažit zabalit do 15kg, abych zase nebyl za nejpomalejšího.
U Nepálu si tedy myslím, že vím co mne čeká, u Japonska už méně (opravdu se u něj bojím komunikační bariéry), Kyrgyzstán je zatím velká neznámá, zatím vůbec netuším jak ho pojmu a o případném Izraeli nemám vůbec páru. Tři, respektive čtyry, asijské země a každá úplně jiná. Jsem zvědav, jak si to vyhodnotím na konci roku. Nejexotičtější je pro mne, ne moc překvapivě, Japonsko. Kyrgyzstán má podle mého potenciál být děs běs, ale i naprostá úžasnost no a Everest, to je taková jistota.
Už se těším.