Teda ještě že mám vodní a ne mléčnej kefír. Mastecká voda totiž zrnkům svědčí a ty rostou a rostou. Už jsem je musel přendat do větší nádoby, protože do té menší se vešlo méně a méně vody. K rychlejšímu růstu asi přispěla i větší koncentrace cukru, protože toho jsem dával stále stejně.
Ve špajzu jsem našel starou lahev od okurek a při pomyšlení, že do ní ob den místo vody leju mléko, které jsem předtím dotáhl v baťůžku, mi opravdu není nejlépe. A že je jednodušší vypít přes den litr a víc vodního kefíru než mléčného ani nemluvě.

Množství kefírových zrn před 14 dny vs nyní a nová, větší, sklenice.

Teďka dávám do velké flašky jen o kousek víc cukru než do té litrové, tak uvidím, jaký to bude mít vliv na růst. Na chuť to má vliv určitě, bez cukru to není tak hutné. Na přidávání dodatečného ovoce jsem se celkem vybodl. Občas přihodím citrón, občas sušenou švestku nebo kousek zázvoru. Před pár dny jsem ke slitému kefíru (cca 0,75l) přidal i jablečnou šťávu (cca 0,25l) a nechal zašpuntované  24h v komoře. Večer jsem si lahev donesl pod stříšku, otevřel a následná rána nejdříve odehnala kocoura a vyteklá tekutina vzápětí přilákala vosy. Nevím, jestli za to může samotný mošt anebo cukr v něm, který začal s kefírem pracovat, ale láhev se solidně natlakovala a při otevírání ji odlétlo hrdlo. Od té doby si podobné pokusy nechávám na později.