Třetí týden před 119.Běchovicema
Máme září a to znamená, že se opět blíží Běchovice. Původně jsem chtěl začít trochu cílevědoměji běhat už koncem srpna, ale dokopal se k tomu až druhý zářijový týden. Loni jsem si pohrával s intervalama a nějaké extra zlepšení se nekonalo. Letos jsem se rozhodl pro systém dvou pomalých dlouhých běhů, dvou kratších rychlých a jednoho doplňkového. Týdenní limit si navyšuji z 50km na 60. Cíl, oproti loňským nedodrženým 43minutám, mám tentokráte jen pod 45minut. Žádné velké zlepšování tedy nečekám a doufám, že se moc nepropadnu.
Na kratší běhy jsem si zvolil trať na Spáleniště a zpátky, což je 7km. V úterý, když jsem ještě neměl vymyšlený systém, jsem měl průměrný čas 5:23, ve středu pak 4:54. Dlouhé běhy budou nejspíš rozmanitější. Ve čtvrtek jsem zamířil podél silnice do Rychnova a zpátky se vracel po modré do Skuhrova, pak po silnici přes Brocnou, kde jsem si dal pauzu na nasbírání švestek. Celkem to bylo 25km a občas jsem se ve stoupáních nevyhnul přejití do chůze. V sobotu jsem si běh postupně natahoval, až na 18km a tak jsem se přes Spáleniště dostal až na Prázovku odkud už to bylo pěkně z kopce. Oba běhy byly přes 6min/km.
V neděli přišlo zpestření v podobě výběhu na Velkou Deštnou. Z Luisina údolí to byly jen necelé dva kilometry a já do chůze přešel jen na pár metrů kolem studánky Pod Velkou Deštnou, kde už toho bláta, kmenů a kluzkých kamenů bylo trochu moc. On to ale zase takový rozdíl v rychlosti nebyl. Postupné spomalování je znát i na rozdílu rychlosti prvního kilometru (6:54) a posledních 900m (8:05). Příští týden se mi o zpestření postará závod ve Sloupu a tak budu moci porovnávat s loňskem.