Sníh, zima, 19.století, to jsou společné prvky Revenanta a Osmi hrozných. Zatímco DiCaprio mne ale vůbec nepřesvědčil, tak Tarantino se mi líbil. Jak dějově, kdy se všechno strašně táhne, ale díky navozené atmosféře to vůbec nevadí, tak i vizuálně. Použitím extra širokého formátu jsem si opravdu připadal jak ve srubu s krbem a i díky teplým barvičkám jsem se pěkně zavrtal do sedačky a užíval si celý film.

Interiér srubu byl opravdu pestrý. Na fotkách jsou trochu divné barvy, na plátně to vypadalo mnohem lépe.

Příběh pro mne sice v první polovině krapet vázl a to z části i proto, že jsem měl problém rozumět westernovské angličtině, ale fakt jsem si vystačil s kocháním se obrazem. Jaký to rozdíl s Revenantem. Po pravdě jsem čekal ve filmu mnohem více krve a i když se Tarantino v druhé půlce rozjel, tak to podle mého nebylo (na Tarantina) nějak extrémní. Já byl spokojen. Úvodní záběr s výbornou hudbou, pecka. I detektivní zápletka se mi líbila. Do kina s velkým plátnem bych na to šel klidně znova.