Kolem Vánoc jsem se rozhodl pro Vietnam, jako pro mou dovolenkovou destinaci. Volno mi vycházelo na 33 dní a tak jsem řešil, jestli mám zvolit měsíční vízum (30dní) a nebo tříměsíční. Moc jsem nevěděl, jak zabít ty tři přebytečné dny a tak jsem zvolil nejdražší variantu. Ta spočívá ve třech měsících a více vstupech. Kdybych si chtěl prohlédnout celý Vietnam za jeden měsíc, tak by to byla celkem honička a tak jsem si to rozdělil na dvě části. Únor jih a Březen/Duben sever.

Obavy z toho, že dvě dovolené takhle rychle po sobě budou trochu moc, samozřejmě jsou a tak plánuji jih takovej odpočinkovej. Denní itinerář nemám, protože možností bude asi hodně a program si tak budu postupně vyvíjet. Zatím to vypadá, že v Ho Či Minově Městě (Saigonu), kam přiletím ve středu večer, strávím dvě noci. To by mi mělo dát čas na to, abych si pronajal skůtr, na kterém pak strávím zbylý měsíc. Toto pro mne bude úplně nový element a jsem zvědav, jaký z toho budu mít dojem. Chození s baťohem neplánuji vůbec a to i kvůli vedru. Někde na kopečkách to bude možná jinak, ale BBC ukazuje pro Hočimina 25°C v noci a ve dne ještě o deset víc, to bych daleko nedošel.

Abych se co možná nejvíce vyhl provozu, tak se budu snažit vyrazit za svítání. Má cesta povede na jih, k moři, což bych měl za den stihnout. V Anglii jsem se do lednového plavání nedokopal i kvůli tomu, že jsem před sebou měl vidinu tohoto menšího podvůdku v podobě teplejšího klimatu. V následujících dvou třech dnech se budu držet při pobřeží a pak odbočím do vnitrozemí k Dalatu.

Co jsem podcenil, bylo zkontrolování datumu oslav nového roku (Tet). Ve Vietnamu to totiž vychází na celý týden (7.-13.2.) a vypadá to, že všude bude spousta lidí. Předpokládám, že pláže budou nejhorší a tak budu pokračovat Vrchovinou dále na sever. Uplyne několik dní, možná týden a já dorazím do nejzažšího bodu, což bude krasová oblast Phong Nha-Ke Bang, která je v místech, kde se dělil Vietnam na Severní a Jižní. Krom jeskyní, bych se tu tak rád podíval i na podzemní chodby.  Jestli bude Tet ještě v plném proudu, tak si na tyto atrakce budu asi muset přivstat.

Dolů zamířím po pobřeží, u kterého zůstanu opět až do Dalatu, u kterého se přesunu do vnitrozemí a mířit budu dále do delty Mekongu. Uvidím, jak na tom budu časově, ale u ústí tohoto velikána do Jihočínského moře strávím tak 3, 4 dny. Pokud by to vypadalo, že to bude vycházet na týden, tak budu zpomalovat a trávit více času jinde po cestě. O zajetí se do Kambodže k Angkor Watu, což je div světa, jsem sice uvažoval, ale momentálně se spíše kloním k jeho vynechání. V Lonely Planet to sice doporučují, ale zběžným pohledem na mapu to je cca 1000km zajížďka. V Saigona pak jednu dvě noce a zpátky do Evropy.

Důvod, proč jsem si vybral právě Vietnam, ačkoli mne Jihovýchodní Asie nějak extra nelákala, byly webové stránky cechvevietnamu.cz, kde je spousta praktických informací, které cestu velmi usnadní. Alespoň to na mne tak působí.

Z části proto, že se budu hodně vozit, ale také proto, že tu bude všude spousta jídla, by toto mohla být i má první dovolená, kde bych si mohl připsat váhový příbytek 🙂 I když teda některá ta jídla zní hodně netradičně a když jsem si předevčírem zkusil jíst hůlkama, tak jsem toho po čtvrt hodině nechal, protože mne bolely prsty, jídlo vychladlo a já měl stále hlad. Praxe to snad vyřeší.

Další novinkou pro mne bude mobilní internet. Ten nemám ani normálně, natož na dovolený. Ve Vietnamu by mělo být výborné datové pokrytí a google mapy by měly být tím nejspolehlivějším pro orientaci, hnedka po sluníčku. Papírovou mapu beru taky, protože tam jsou zase vidět zajímavosti a taky z ní mám větší celkový přehled. Vedlejším efektem datového tarifu pak snad bude i aktuální obsah na tomto blogu.