Za dnešek mám za sebou 180km a už jsem nevěděl, jak se mám posadit. Odpoledne jsem byl velmi vdečen za houpací sítě u občerstvovaček, mnohem lepší volba než plastová židlička. Oproti mému předpokladu jsem tak dojel až do Dak To.

Jak kilometry ubíhaly, tak nejen že se slábl provoz, ale i krajina byla zajímavější. Kávovníky už jsou vidět jen zřídka a místo nich jsou všude kaučovníky.

Typem domečků i oranžovou půdou mi to připomíná Kubu. Nechybí ani palmy, jen lidi vypadaj jinak. Počasí je už, od doby co jsem vystoupal od pobřeží, mnohem příjemnější. Už žádná vedra, ale jen příjemné teplo. Jen to kazí ten vítr, alespoň že je jen kolem poledne a odpoledne utichá.

Jedna z mých neobčerstvovacích zastávek vedla k, vedle cesty stojícímu, bílému (asi) Budhovi. Obří socha měla dost ženské rysy a tak to možná bude něco hinduistického.

Druhá byla k něčemu, o čem jsem si myslel, že to bude hustě zastavěná chatková oblast a vyklubal se z toho hřbitov. Dost hrobů tu totiž mělo stříšku. Jednalo se o spletici vyznání, takže křesťanské kříže doplňovaly “hákové” a poupata lotosů.

Už několik dnů vídám náklaďáky převážející tyhle žluté kytky na dlouhých stoncích, co jsou i v Mastech. Vypadá to, že jsou první volbou pro výzdobu prostor. Možná mají i něco společného s blížícím se místním Novým Rokem.
Jsem zvědav, jak se mi sedací část přes noc zregeneruje, protože bych zítra opět rád ujel podobný počet km, spíš ale trochu méně.