Až těsně před spaním jsem si včera v telefonu odzůmoval mapku a zjistil, že na ni mám ještě jedno resp dvě místa, kam jsem se chtěl podívat před tím, než dorazím do Trung Khanhu. Jedním byla oblast v Přírodní rezervaci Huu-Lien (to jsem dneska stihl) a druhým okolí Be Be (to stihnu zítra dopoledne).

Včera jsem větrovku oblékl až odpoledne, dneska jsem ji měl už v základu. Je neuvěřitelné, jak kousek šusťáku zvýší tepelný komfort. Venkovní kalhoty jsem navlékl na spací a vytáhl i rukavičky, takže jsem se cítil natolik dobře, že mi nevadilo zastavovat na focení. Příležitostí, kvůli počasí, ale bylo po málu. Možná se mi ty homole už začínají i trochu okoukávat 🙂

Jako by chtělo počasí říct “Na co si stěžuješ, může být i hůř”, tak začalo jemně mrholit. Ne tolik, abych oblékl pláštěnku, ale dost na to, abych sem tam musel otírat brýle. Nakonec jsem se rozhodl přečkat toto období na kafi a byla to dobrá zkušenost. Žádný instant, ale klasika jak na jihu i s čajem. Dokonce jsem dostal porci smažených nudlí a jakýsi zákusek, v podobě máku zabaleného v zelené pastě, jako bonus zdarma. Těsně před mým odchodem se přiřítila skupinka Vietnamců ve středním věku na karaoke a byli ze mne tak nadšeni, že jsem snad na deseti fotkách 🙂

To, že tu krajina vypadá tak trochu jak z Tolkienova vyprávění jsem si všiml až teď, kdy jsem vybíral fotky. Možná jsem měl zastavit víckrát. Dost často ale výhled kazily tenčí či tlustší dráty. Cesta byla jezdecky zajímavá, hodně zatáček mezi kopci, ale i dost krpálů. Díry bohužel nechyběly, ale byly jen nepohodlné, ne likvidační.

Všechen ten vápenec okolo neunikl zraku těžařů a tak je tu krom fotogenických kopečků a políček i dost lomů a pár vápenek. S tím jdou ruku v ruce náklaďáky a s nima zase prach. Odpoledne se mi zdála větší tma než včera, ale po otření brýlí to zas tak strašné nebylo. Po ubytování, pár kilometrů severně od Bang Lung, jsem se podíval do zrcadla a na lícních kostech jsem měl tmavé šmouhy jak kdybych se chystal do nějaké bojové akce.

Zítra tedy Přírodní park BeBe a přiblížení se k vodopádům Ban Gioc na čínských hranicích.