Ani metr na motorce. Ráno mne z nějakého důvodu bolely nohy a tak jsem si dal se vstáváním na čas. Banány, které mi zbyly od včerejška jsem zapíjel včerejším čajem a přemítal, co že to budu vlastně dneska dělat. Nakonec nechávám motorku stát se zbaleným baťohem pod stříškou, snažím se vysvětlit, že ji tady nechám a půjdu se mezitím projít, a že ještě nevím jestli tu budu spát i další noc, poté vyrážím z kopce na procházku údolím.

Je takové dusno, že když se po hodině otáčím, tak už jsem zpocený a do toho se objevuje sluníčko. Po cestě jsem toho moc neviděl, nejzajímavější byli asi motýli. Jeden, co seděl na smrdutce, se mi zdál fakt zvláštní, protože mu chyběl článek s hlavou. Asi jsem byl fakt uvařenej, protože když jsem se později díval na fotky, tak hlavu měl, ale na druhé straně. Naprosto mne zmátlo zbarvení křídel. Pak tu ještě byly kachny, pro které jsou potopená políčka mnohem lepším prostředím než pro slepice, které se drží jen na suchých cestičkách.

Hnedka po návratu ukazuji, že zůstanu ještě jednu noc, koupené pivko dávám do lednice, oblékám plavky a jdu se schladit do potoka, který tu vytváří četné tůně. Vode je příjemně studená a tak vylézám jako nový člověk. Je poledne, takže mám fůru času. Ven už rozhodně nejdu a tak vytahuji papírové zápisky s tím, že doženu resty. Po otevření zápisníku a zjištění, že jsem tři týdny pozadu (poslední zápisek je, že je zima, a že oblíkám dvojité kalhoty, větrovku a rukavičky) a tak ho zase zavírám. To už snad ani nemá cenu… Ze dna krosny vytahuji Kiplingovy Jungle Books a celý zbytek dne trávím čtením. Myslel jsem si, že to bude jen o Mauglím, ale je tu i spousta dalších příběhů, což jen dokazuje, že co se týče všeobecného rozhledu, tak mám stále co dohánět. Odpoledne přichází bouřka, kdy sice neprší, ale zato je nejdříve krátká vichřice z jedné, pak druhé a nakonec i třetí strany. Pěkně divoké vyrovnávání tlaku. Před večeří se jdu ještě jednou smočit. Porce jídla už (naštěstí) není tak mohutná jako včera, ale opět nedojídám a pět závitků zůstává na táce. Pokračuji ve čtení a v jedenáct jdu spát.

Zítra finální přiblížení k Hanoji, protože v úterý už odlétám.

— zpětně přidané fotky —

Libovej pavouk u cesty.

Motýl, který mne oklamal a já mu uvěřil oči na zádi.

Oproti pavouku a motýlu se kačeny fotit nechtěly a braly dráhu do rýžoviště.

Pohoda v potůčku hnedka pod mou chatkou.

Čtení na verandě při popíjení (asi) artyčokového čaje.