Už ani nevím kde, ale někde na webu jsem narazil na chřestový recept s tím, že tu máme chřestovou sezónu. Ze zapadlého koutu hlavy přišla do ústředí zpráva, že jsem chřest zahlédl nedávno v místním obchodě a já tak dostal pudění ho vyzkoušet a den na to jsem koupil jedno balení. Když jsem si pročítal různé recepty, tak jsem zaregistroval zmínku o tom, že by chřest měl být co nejčerstvější, nejlépe ještě ten den přinesený z pole :-), a že starší kousky se už moc nedají jíst. Fakt, že na mém balení bylo napsáno Chile, tedy moc nadšení nevzbudilo, sezóna tu ještě asi docela není.

Vybalený chřest, oloupaný chřest, blanšírování chřestu.

Zelený chřest prý není vždy nutné loupat, já ale raději neponechal nic náhodě, čímž se tenké stonky proměnily téměř v nudličky. Ještě před tím jsem odlomil konce. Nejčastěji jsem četl, že se má spodní třetina odkrojit, mne se ale více líbil odlamovací styl. Teorie za ním je taková, že se stvol pod tlakem zlomí právě v tom místě, kde je třeba, což mi přišlo lepší. Po této přípravě následovalo blanšírování, což zní jako něco extra, ale je to vlastně jen krátké povaření (2minuty) a prudké zchlazení (ledová voda). Do 600ml osolené vroucí vody se 100ml bílého vína jsem chřest dával po částech, což prý udělá silnější vývar. Na závěr jsem na půl minuty povařil odpad, který pak putoval do kompostu.

8 lžic smetany, 3 žloutky, šťáva ze třetiny citrónu,trocha pepře a kolem 30g másla, to jsem použil na holandskou omáčku.

Velmi příjemně překvapila holandská omáčka resp její varianta, která ve výsledku chutnala po houbách. V parní lázni jsem vidličkou šlehal žloutky se smetanou do doby než se začala tvořit pěna, pak postupně přidával máslo a vše završil šťávou z citrónu. Asi by ve finále mohla být ještě trochu hustší, ale spokojenost. Polévka začala světlou jíškou, kterou jsem zalil vývarem a zbytkem smetany. Úplně na samotny závěr jsem přihodil na kousky nakrájené stonky chřestu.

Blanšírovaný chřest s holandskou omáčkou jako předkrm, chřestová polévka s toastem a těstoviny s holandskou omáčkou a chřestovýma hlavičkama.

Rozhodně to bude stát za zopakování, obzvlášť, až se objeví silnější kousky. Hlavičky byly sice výborné, ale omáčka je dokázala překonat.