Ráno jsem měl naplánováno dojít až do Dhukure Pokhari, abych se dostal do výšky 3000m, ale skončil jsem už v Chame, odkud to je ještě pěkný kus cesty. Ráno bylo a po celý den zůstalo, zataženo. Problémy s vedrem tedy odpadly a oblékl jsem si i bundu.

Na zídkách tu byla často k vidění vykuřovadla. Včera ani předevčírem jsem nic takového neviděl, tak jsem zvědav jak to bude dál.

Omylem jsem se zašel na jeden z lanových mostů, který zrovna používaly dvě ženské a jedno dítě k přenášení kamenů z jednoho břehu na druhý.

Barvičky, barvičky.

Buď se dalo jít po cestě serpentýnama anebo stezkou přímo vzhůru. Když jsem viděl ty schody, tak jsem raději volil serpentýny. Myslím, že právě tady jsem ztratil nejvíce času. Ne jenom delší cestou, ale i pauzama na focení. Tím, že cesta vedla pěkně po kraji kopce a nezalézala někam do porostu, slibovala pěkné výhledy na Manaslu, které začalo i přes oblačnost vykukovat. Bál jsem se, že se výhled ztratí a tak jsem fotil a fotil, přičemž prakticky všechny záběry ze stoupání, překonalo těch pár z vršku. Vyjímkou byl třeba tenhle vodopád.

Zatímco na jednu stranu byl výhled, tak na druhou les. A na jednom místě i tlupa dost velkých (a naštěstí plachých) opic.

Na vrcholu stoupání, v Temangu, jsem měl nejen pěkný výhled na Manaslu, ale také příležitost podívat se do mapy a začalo mi být jasné, že do 3000m to dneska asi nedošlapu.

Díky chladnějšímu počasí i díky vrcholkům kolem mne, jsem se dnes konečně cítil jako v horách.

Asi je to tou vyšší výškou, ale jak znenadání zmizela políčka, tak se objevily kozy.

Některé vypadaly i inteligentně a místo aby se vrhaly ze svahu dolů, počkaly až přejdu na druhou stranu cesty 🙂

Každý den se ubytovávám později a později, dnes jsem tak chodil ještě při západu slunce, kdy se nad Annapurnou II dělaly takovéto mraky.

Když divoké mraky zmizely, tak se oděla do ružové a zůstala trochu pod závojem.

Při otočení se o 180° pak byla vidět Manaslu, a i když trochu schovaná, tak také nudnou podívanou neposkytovala. Není divu, že jsem došel až za tmy, která tu padá dost rychle.

Měl jsem možnost sedět hned vedle plotny, kde bylo tepleji než v jídelně a mohl tak pozorovat jak se mi dělají špagety a rýžový puding, tedy stejná kombinace jako včera. Nefunguje tu internet, takže počasí bude úplné překvapení, vypadá to ale, že budu vzpomínat na teplo. Je otázka, jestli má vůbec cenu na počasí koukat, protože dnes mělo být celý den jasno…