Listopadové polévky
Jediné, co jsem si během mých dvou volných listopadových týdnů vařil, byly polévky. Vařily nicméně jiní a to natolik, že jsem vyzkoušel pouze pět receptů. Abych si ušetřil práci při psaní, tak jsem krom samotné polévky vyfotil i recept, tak abych ho nemusel opisovat. Obecně se dá říci, že recepty jsou, při dodržení množství, slanější a řidší.
První byla polévka z červené čočky. Zdálo se mi, že by ji nevadilo trochu přisolit, ale až později jsem si všiml, že v ní měly být i dvě kostky zeleninového bujónu.
Cibulačka měla, díky bílému vínu, příjemně nakyslou chuť. I díky opečenému pečivu asi nejlepší polévka z těch co jsem zkusil.
Co dělá dýňovou polévku s knedlíčky z dýňových semínek chuťově zajímavou, jsou právě ty knedlíčky. Polévka mohla být hustší, pak by možná i knedlíčky plavaly. Takhle jsem pro fotku musel lžíci zapracovat, aby se snížila hladina a knedlíčky vykoukly.
Druhou půlku dýně jsem použil na podzimní dýňovou polévku. Lehčejší recept asi už moc vymyslet nejde.
Po oslavách zbylo tolik jídla, že už jsem stihl jen fazolačku, na plánovanou mrkvovou už nedošlo. Použil jsem méně jak litr vody (oproti 1,3l v receptu), takže výsledek byl trochu kašoidní. Jako ke všem zmíněným polévkám i k této by se nejvíce hodilo opečené pečivo nebo topinka.
Všechny polévky jsou v tomto sešitku, za jehož půjčení mamce děkuji.