Na své cestě do práce jsem se tentokrát zastavil u Masarykova nádraží, abych si to tu vyfotil než proběhne developizace. Už cesta do nebyla Prahy úplně nezajímavá. V Hradci jsem z autobusu přestoupil na vlak a po chvilce jízdy téměř najednou z krajiny zmizel sníh. Pak jsem si trochu zdříml a když jsem u Kolína otevřel oči tak už bylo všude zase bílo. Slunce zapadalo a tak bylo jasné, že budu fotit za šera. Dojel jsem na Hlavák odkud to je na Masaryčku kousek a ještě je to po cestě na Florenc. Ještě k počasí – v Londýně jsou už v parcích vidět sněženky no a v Cornwallu kvetou první stromy a rododendrony. A teď zpátky na nádraží.
Do haly jsem z nějakého důvodu nešel. Vypadá to, že ta má rekonstrukci už za sebou a její podoba zůstane zachována.
Za nádražím vybudovali takové menší vyhlídkové pódium.
A toto je výhled který se naskytne po vyšlápnutí pár schodů. Nic moc extra. Asi výkop pro koleje.
Ani pohled za strany nic světoborného nenabízí, vypadá to na jeden z těch nudnějších příspěvků na tomto blogu 🙂
Je teda pravda, že si to tu o zastavění přímo říká.
Současné nádraží ani nevypadá nijak velice, což mne překvapilo. Myslel jsem že je rozlehlejší.
Směrem k Vítkovu, při pohledu z pod Magistrály, je vysloveně nevyužitá plocha, alespoň prozatím.
Kolem kolejí tu lze normálně chodit což se o anglických nádražích říci nedá.
Na Hlavní nádraží vede nový most pod Vítkovem, uvidíme jak to vyřeší tady.
Mělo by to vypadat nějak takhle. Na denní vizualizaci je pěkně vidět, jaký je to tu dopravní uzel – Hlavní a Masarykovo nádraží, Magistrála, Florenc a ještě pod zemí metro. Už tomu chybí jen heliport 🙂
Po Železničním mostě pod Vyšehradem a Masarykově nádraží bude mou další zastávkou pro vyfocení současného stavu asi nádraží smíchovské. Tam také plánují velké změny…