Na jaro mám předběžně naplánováno pár tůr a tak jsem si říkal, že by se mi šikla péřová bunda. Večer a ráno je přeci jen chladněji. Důvodem pro peří je jeho skladnost a váha. Přes den bude v baťohu, takže je fajn že jde sbalit do své vlastní kapsy. Z hlediska etického nakupování byla zajímavá otázka jestli jako izolaci zvolit peří nebo umělotinu, tedy produkt ze zvířat vs zahlcování planety plastem. Jak jsem psal, byl jsem nakloněný peří a po pravdě, se škubáním mrtvých zvířat určených na talíř zas až takový problém nemám. Rozhodně jsem se ale chtěl vyhnout peří ze živých hus a kachen. Opakované oškubávání živých zvířat je už naštěstí na ústupu, stejně je ale lepší kouknout odkud peří pochází.

Na schodem k moři v Penzance s bundou Gokyo od Snow Leopard.

Už jsem byl před finálním výběrem bundy od některého ze světových výrobců, pak jsem si ale přečetl rozhovor s Tomášem Binderem, zavítal na stránky jeho firmy www.snowleopard.cz a koukám, že mají ve výprodeji loňský model, ze kterého už mají jen jednu velikost označenou jako M/L a jen jednu barevnou kombinaci. To dost usnadňuje výběr 🙂 Bude to opravdu malá firma, protože majitel zároveň dělá i modela pro své zboží. Vždy raději nakoupím u malého prodejce než u nadnárodního koncernu zvlášť když cenově vycházejí ± na stejno. Bunda je tedy od české firmy, šitá v Nepálu a peří je z Kanady. Tomu se říká globální ekonomika. Technické parametry – hmotnost 360g, plnivost 650 cuin, poměr prachového peří k malým pírkům 93/7, cena 2400. Tato stará verze mi připadla mnohem lepší než ta nová, která je o 90g těžší, má o 50cuin menší plnivost, o trochu menší podíl prachového peří, peří není husí ale kachní a hlavně pochází z Číny a tam se jede tvrdě na efektivitu. Asi není náhoda že zatímco u kanadského peří mají poznámku o etických standardech tak u kachního nic takového není. Při porovnání plných cen je nový model o šest stovek levnější, nicméně díky výprodeji jsem za původní verzi zaplatil o tisícovku méně než za tu novou, kterou bych si beztak kvůli chudákům kačenám nevybral.

V balíčku s bundou byl i pohled z Kala Pathar s ručně psaným věnováním. Od Rabu nebo Patagonie by se mi takové pozornosti asi nedostalo.

Při zadávání objednávky mi na bundě vadila jen jedna věc – absence venkovní náprsní kapsy, která mi přišla praktická. Plnivost 700-750 cuin by asi taky byla lepší, ale co, v krosně vždy nějaké další vrstvy mám a do brutálních mrazů se nechystám. Přeci jen je to pro mne jakýsi testovací kousek a moc nevím, jakou izolaci mám čekat. Už při prvním oblékání jsem ale narazil na takovou drobnou blbost – tahací část zipu je na pravé straně. Vůbec jsem netušil že i takové bundy existují. Kabáty na knoflíky a kalhoty jo, ale zipy u bund to teda ne. Uvidím jestli si na to zvyknu. Bál jsem se že bude šustit, naštěstí ale žádné zvuky nevydává. Při běžném pohledu se nejvíce bojím toho, že se někde roztrhne a tak jsem zvědav jestli jarní testovací období přečká bez následků.

Kapuci jsem na bundě mít nemusel ale kdo ví, třeba se bude hodit.