A Film About Coffee (film)
V pondělí jsem v kině nebyl a tak jsem to ve čtvrtek dohnal. Tak trochu jsem vybíral mezi belgickým Dva dny, jedna noc, což je o ženský, která obíhá své spolupracovníky aby se vzdali svých odměn a ona nedostala padáka a právě Filmu o kávě. Oba dávali v kině Atlas na Florenci zhruba ve stejnou dobu. Jedním z důvodu, proč jsem si vybral Kávu bylo i to, že šance vidět tento snímek v kině někdy v budoucnu, je asi hodně blízká nule.
Jak jsem tak scházel od Technického muzea a přecházel přes Štefánikův most, tak jsem byl rád, že nejdu na nic náročného. Těšil jsem se, jak se zanořím do sedačky a jen tak se vpiju do plátna s pěknýma obrázkama. Trochu jsem se teda bál nějakých chytrých keců kolem toho, ale nebylo to zas tak přitažený. Takový to západní levičácství tu samozřejmně nechybělo, ale to se dalo čekat. Vět ve stylu “I když za kafe dáte 7$ (Kč150), tak stále neplatíte dost vzhledem k tomu, kolik fyzické práce je s pěstováním kávy spojené” bylo kupodivu jen pár. Přišlo mi, že to je promo film pro Direct Trade. Značka Fair Trade očividně není pro dobrou kávu to pravé. Ideální je mít svého farmáře někdy ve Rwandě a brát zrnka jen od něj, žádné míchání s jinými pěstiteli. Celkem pěkná myšlenka si myslím. Tak jako mít svého řezníka, mlíkaře či mlynáře, je to cesta pryč od konglomerátů.
Někteří lidé účinkujíci ve filmu, by nejspíš pro svůj vztah ke kávě měli vyhledat lékaře, ale já si přišel užít hlavně obrazovou část a to se mi povedlo. Vizuálně neatraktivních míst bylo jen pár. Nejlepší byl asi střih mezi Afrikou, kde nakládali asi 50kg pytle s kávou stylem dva hodí pytel na ramena třetího (jednomu naložili hnedka dva!) a ten s ním odběhne, s tím, že běžců je víc a tak se hází co 3 vteřiny jeden pytel// STŘIH //a USA, kde si chlápek v klidu veze na vysokozdvižným vozíku asi osm těchto pytlů. Využití levné lidské práce je v porovnání se Západem opravdu markantní. Nejen že se káva ručně, bez jakékoli mechanizace, sklízí, ale stejně tak se zbavuje i šlupek. To tedy začíná nejdříve nožně, je to tak trochu jak když se šlape zelí a ručně se pak vyndávají jen zbylé slupky.
V kině to byla příjemná hodinka, v TV by to pro mne byla asi krapet nuda. Příjemný oddych, až jsem párkrát málem usnul.