Po návratu z dovolené jsem měl celkem slušný týdení útlum, kdy jsem zvládl uběhnout 50km jen tak tak a hlavně při prvních dvou bězích byly nohy krapet překvapené a trochu si stěžovaly. Teď už je to lepší a tak jsem měl náladu si to i trochu zpestřit. Posledních několik desítek místních běhů jsem totiž měl po víceméně stejné trase (abych se vyhl blátu, tak jsem se držel na asfaltu a mířil po nábřeží k hradu a pak zpátky). No a jelikož je Cornwall jedním z hlavních producentů narcisek a já jsem zatím na žádném takovém poli nebyl, tak jsem se vydal nějaké nalézt. To znamenalo vyrazit na druhou stranu, pryč od města a pobřeží.

Asi dva kilometry za vesnicí Budock Water se pásli malí koně.

Velká část trasy pro mne byla úplně nová, po částech jsem před tím běžel jen jednou maximálně dvakrát. Hlavně kvůli pauzám na focení mi 15km vyplnilo celé odpoledne. Po delší době bylo pěkné počasí, ani nepršelo ani nefučelo, takže prostoje vůbec nevadily.

Na první políčko jsem narazil u dvou větrných elektráren. Byla to spíš ale taková louka s mnoha narcisy než pořádné pole.

Jelikož větrníky stály na kopečku, tak odtud byl pěkný výhled a já to mohl začít točit ke žluté ploše v dáli.

Bylo jen potřeba přeběhnout údolí, kde jsou dvě nádrže. Jednou z nich je College Reservoir.

Druhou z nich je Argal Reservoir. Už je to více jak rok a půl co jsem si tu byl zaplavat a bylo mi pak kvůli řasám špatně. Teď odtud bylo vidět další pole narcisů.

Podobný běh si určitě zopakuji příští rok. Jen to nebudu nechávat až na březen, protože při pohledu z blízka už bylo celkem často vidět, že hlavní sezóna je už za náma. Moc netuším, co se všema těma narciskama budou dělat. Některé části polí byly jasně sklizené, ale jak je na fotkách vidět, rostlo jich tu stále dost.