Jsa v podhůří Orlických hor, rozhodl jsem se, že se vyběhnu podívat na Velkou Deštnou. Abych to neměl zas tak těžké, tak jsem autem dojel až do Jedlové v Orlických horách, která je jen kousek od Deštného. Byl to tak můj první běh, na který jsem si vezl zadek v autě. Původně jsem měl v plánu udělat kolečko, které značí Stezka Okolím Deštného. Ta měla mít při zběžném pohledu do mapy v telefonu asi deset kilometrů.

Původně jsem chtěl dojet až do Deštného, ale vlivem přehlédnutí názvu obce, (stačilo mi, že tam bylo v Orlických horách), jsem v jednu hodinu zaparkoval na pěkném parkovišťátku v Jedlové. Tudy vedla červená značka ke kostelu sv.Matouše, kde se napojovala na Stezku. Kostel leží na kopečku nad menší sjezdovkou a tak jsem se hnedka celkem zahřál a už tady přešel jednou do chůze.

U další sjezdovky opouští Stezka červenou a bere to zkratkou na silnici, po které jsem pokračoval, ztráceje těžko nastoupané metry, do Zákoutí. O kousek dál si ani nevšímám, že Stezka uhla a pokračuji vesele po zelené až k Šerlišskému Mlýnu. U něho jsem už měl uběhnuto 7 a ujito 1km (čas ovlivněný i focením 1:20), bylo mi tedy jasné, že to bude delší než 10km, a že z plánované následné návštěvy skanzenu Villa Nova už nic nebude.

Následující úsek k Šerlichu byl také dost chodící a jak jsem tak stoupal, tak jsem se nořil do mlhy. Připadal jsem si skoro jak v zimě. Sníh sice nebyl, ale o bílou barvu se postarala namrzající voda na větvích smrků. U Masaryčky to bylo skoro až kouzelné. Odbočky na vrchol Šerlichu jsem si nevšiml a pokračoval po červené k Velké Deštné. Nikde ani živáčka. Vrchol Velké Deštné (1115) byl pro mne zklamáním, krom rozcestníku tu nic nebylo a tak jsem se hned vydal po zelené k sestupu. To je výhoda výběhů na hory, zpátky to je vždycky z kopce. Studánka pod vrcholem přišla vhod, pití jsem si totiž ani do auta nevzal. Bláto bylo jen na pár metrech a tak jsem byl za chvilku v Luisině údolí, kde jsem opět přešel na červenou.

U vleku nad sjezdovkou jsem se opět napojil na Stezku a po známé trase jsem kolem kostelíku doběhl zpátky do Jedlové. Hodinky mi ukazály uběhnutých 17km (6:30min/km), podle mapy to bylo 19,5km, takže ujito 2,5km. Na hodinách pak bylo 16:20 a já tak na trase strávil přes tři hodiny, oproti plánované hodině. Už se také začínalo stmívat a jemně pršet a já do toho měl být v pět v Rychnově, abych ještě stihl dědu. Silnice, stejně jako cesty v horách, byla pěkně pustá a já tak mohl spěchat bezpečně. Nakonec jsem to jentaktak nestihl, ale naštěstí nejsme v Německu a tak z toho krátká návštěva byla. P.S. Tma v pět odpoledne mne už přestává bavit a to je teprve půlka listopadu.