Je to tu samá pláž, ale také samé vlny a surfaři se zde plácají ve vlnách v každém počasí.

V jemném písku nad pláží Fistral.

Ne všude je písek. Žulový výběžek Trevelgue přináší úplně jinou atmosféru.

S objektivem nic nebylo, viditelnost opravdu stála za nic. Těšil jsem se na západ slunce, realita na to dala ale rychle zapomenout.

Z mlžna vystupovala hlavně barevná kvítka.

Na samotném konci Trevelgue s jakžtakž výhledem na 200m vzdálenou skálu.

Velká skála měla i menší kamarády.

Pohled na písečnou pláž Crantock.

A z výběžku opět zpátky tentokrát směrem k řece.

Řeka Gannel těsně před vlitím se do moře.

Na fotce to vůbec nevypadá, ale na chvilku bylo velmi pěkné světlo, kdy si zapadající slunce asi našlo trochu cestu skrz mlžný mrak a nasvítilo pěkně pláž.

Pláž Crantock , řeka Gannel a Keltské moře.

Nebylo zas tak dlouho po přílivu, který zvedá i hladinu řeky a tak se dalo jen tak tak projít podél.

To, že se hladina dostává výše dokazovaly řasy, které se ocitly na suchu.

Stmívalo se a tak nastal čas nezdržovat se focením a zamířit zpátky k autu.

Na pláži Towan, u které jsem parkoval, to vůbec nevypadalo že máme polovinu května a i proto mi nevadilo, že z toho bylo jen 8km.