Konec roku 2013 a začátek nového jsem trávil severně od Londýna v městečku Tring. Vzhledem k deštivému počasí moc nešlo, kvůli bahnu, běhat mimo asfaltové cesty. Nejčastěji jsem běhal směr nádraží a zpátky. Párkrát mi to nedalo a odbočil jsem z pevné cesty a tak jsem absolvoval můj poslední pád ve starém roce, který zanedlouho následoval první pád v roce novém.

V knížce, kterou jsem měl zrovna rozečtenou, jsem se dočetl, že v Tringu sídlil Rotschild mladší a tak jsem se vypravil na informace, abych se zeptal kde. Konverzace šla nějak takhle : Zrovna jsem četl, že tu žil Rotšíld. Kdo? Aha Rotčájld. Mohla byste mi říct , kde je dům kde žil? Myslíte jejich sídlo? Dvě otázky – dvě chyby. Nakonec jsem ale dostal mapku a zjistil, že by se dalo zaběhnout do parku. Ten původně náležel Rotschildům, teď zámeček, kde je umělecká škola, od parku dělí dálnice. Na fotce je stromořadí vedoucí od lávky, za kterou je vidět právě ten zámeček. Na takhle pěkný počasí jsem si musel počkat až do 11.ledna.

Z kopečků na okraji parku byl pěkný výhled na Tring. Cesta byla buď po trávě anebo po asfaltu, takže potíže s blátem jsem měl jen na pár místech. Z mírného kopečka se pak běželo úplně nejlíp, díky sluníčku jsem si připadal jak na jaře.

Na druhé straně města pak byly rezervoáry a vodní kanály. Podél kanálů se většinou běhá hezky, tentokrát se to ale kvůli mokru moc nedalo, snad nikde nebylo tolik bahna jako právě tady. Oblouk mostu mi posloužil jako přístřešek při náhlé přeháňce v pondělí 13. a jako bonus jsem měl vyhlídku na duhu.

Na delší běh jsem se vypravil až poslední den, v úterý 14.ledna. Směřoval jsem ke kopečkům na východě. Počasí se vydařilo a tak byl i pěkný výhled. Bláto nicméně opět úřadovalo a tak jsem se místo směřování po polních cestách dál k východu rozhodl přejít na lepší cestu, která mne dovedla do Aldbury.

Z Aldbury to bylo už jen kousek k železnici. Pár desítek metrů od zastávky pak vedl kanál, podél jehož jedovatě zelenomodré vody jsem pokračoval dále. Chvíli jsem si pak nebyl moc jistý kde jsem, nakonec jsem se mi ale podařilo po dvaceti kilometrech opět doběhnout k baráku.

V únoru tu budu nejspíš zase, tak doufám, že to tu trochu povysychá.