Benátky – 1.den
Konečně tedy něco z Benátek. Na hotelu jsem neměl internet a po pravdě ani energii něco vymýšlet, takže jsem sem nepsal hned ten samý den a jakmile něco odložím o jeden den tak z toho jsou hnedka dva, tři, týden… Tak vzhůru do toho. Letadlo přistálo na Letišti Marka Póla o půl desáté ráno a v deset jsem se už naloďoval na vaporetto s jízdenkou na 48hodin v kapse.
Poloprázdnou lodí jsem z letiště nemířil přímo do Benátek (napravo), ale na ostrov Murano jen kousek od nich.
Murano je známé pro svou produkci skla a první na co jsem narazil byla skleněná “figurka” koně, kterou se tu snažili přeložit na loď. Postával jsem kolem ní asi deset minut, ale za celou tu dobu se jí neodvážili na jeřábu zvednout a tak jsem šel dál.
Krom klasických Madon byly k vidění i výstřednější věci.
Předpověď se nemýlila, opravdu bylo pěkně Škoda že to nevydrží i pro další dva dny.
Z přístavu Piazzale Colonna ke Cometa di Vetro, což je ta věž uprostřed.
Mostík San Donato leží hned naproti místní bazilice, ze které je vidět jen samostatná zvonice.
Kousek od majáku jsem si dal první z malých pizz koupených v sámošce.
Bylo tu celkem rušno, ale dlouhá expozice vymaže veškeré lidi a projíždějící plavidla a vše vypadá tak nějak klidněji.
Tyto pestrobarevné baráčky a šikmá kostelní věž už leží na druhém ostrově, který je o kus dál a jmenuje se Burano.
Burano je trochu z ruky, ale i tak tu bylo dost turistů a já musel chvíli čekat než v záběru nikdo nebyl. Místa na položení foťáku na ulicích prakticky nebyla, takže fígl s několikavteřinovou expozicí šel použít jen zřídka.
Jeden prvek si z Burana budu pamatovat – všudeschnoucí prádlo. Nevím jestli je to tu normální a nebo jestli jen lidé využili ojedinělý slunečný den co to jen šlo, ale šňůry byly vyvěšeny snad v každé druhé ulici.
K večeru přišel příliv a s ním se do některých ulic dostala i voda, byl čas se přesunout na další ostrov.
Burano v podvečerním světle. Za chvíli se začne smrákat a to je teprve čtvrt na pět.
Santa Fosca na ostrově Torcello na kterém toho jinak mnoho k vidění nebylo a to i kvůli větší a větší tmě. Přede mnou byla poslední dnešní plavba a to do samotných Benátek.
Už jsem toho měl celkem dost, ale stanoviště vaporett pro mne byla natolik nepřehledná, že jsem benátskou hromadnou dopravu vzdal a šel raději pěšky.
Všude po městě jsou ukazatele k Piazza San Marco a tak jsem se jich držel a na náměstí opravdu došel. Zde jsem se podíval do mapy v telefonu a zjistil, že Svatý Marek je jinde než jsem si myslel a k hotelu to je ještě pěkná štreka.
Na další courání už jsem fakt neměl náladu. Hnedka vedle náměstí je pěkný výhled na kostel Santa Maria della Salute a také několik stanovišť vaporett. Mne se podařilo najít to správné a ušetřit tak trochu podrážky. Poslední dnešní plavba byla stejně jako ta první poloprázdnou lodí, což jsem po těch přecpanejch mezi ostrovama uvítal.
A to už jsem na zastávce (molu) San Toma.
Po několika zkontrolování polohy podle gps konečně nalézám hotel Locanda Ca’ Foscari co z venku moc jako hotel nevypadá. Je devět večer a já se konečně úplně zničenej dostávám do postele. Zítra má ráno pršet takže vstávání nebudu muset hrotit a tak si na počítači pouštím seriál Durrellovi a usínám až po jedenácté.
Toliko výběr ze 118 fotek pořízených první den v této unikátní laguně.