Od Biskeku jsem toho moc neocekaval. V puvodnim planu jsem mu vyhradil (necely) den a ted zjistuji, ze by to asi byla skoda. Co se tyce pamatek a budov, tak tu opravdu nic neni a tak jedine zajimave misto je mistni obrovska trznice. Co na mne ale udelalo dojem, je mnozstvi zelene v centru.

Podle stari budov bych rekl, ze budto vse stare zbourali anebo Biskek vznikl nekdy kolem valky. Zadne klasicke cinzaky ne-li neco starsiho, ale panel a zase panel. Oproti jinym mestum, kde jsem byl, zde ale architekti vymysleli zelene oazy primo v centru mesta.

Treba dneska jsem stravil obdobi mezi ctvrtou odpoledni a desatou vecerni natazenej pod stromem primo v centru mesta v parku, ktery primo navazuje na mistni hlavni namesti. Jen si to predstavte, mit mezi Vaclavakem a Staromakem velky park se vzrostlyma stromama, fontanama, galerii pod sirym nebem a spoustou malych soch a plastik, to by hnedka Frantiskanska zahrada zela prazdnotou 🙂

Hned na kraji je take moznost si pujcit nektere z mnoha slapadel – klasicke kolo, kolo s extra sirokejma pneumatikama, klasicke dvojkolo, kolo kde dva sedi vedle sebe a kazdy ma svuj volant ci i nejake auticko pro nejmensi. A lidi si je pujcuji a pomalu se projizdeji. Vytvari to peknou pohodovou atmosferu.
Ve fontane/bazenu uprostred se da regulerne koupat (s prekvapenim jsem koukal na chlapka co tam metal kozelce do vody) i kdyz to se tyka spis deti.
Dalsi vyhodou Biskeku je, ze se tu snad neda ztratit. Zadne male ulicky, ale bulvary ze severu na jih a z vychodu na zapad. Nektere z nich z sirokym pruhem zelene uprostred a kdy pisu sirokym, tak tim myslim regulerni parcik, kde je hriste pro deti, lavicky, vzrostle stromy anebo bysty padlych vojaku.
Osh bazar, coz by melo byt nejvetsi trziste ve Stredni Asii je kapitola sama pro sebe a jeste o nem napisu. Ve zkratce se da rict, ze to je pravy opak mesta. Ztratite se tu raz dva a na zelen nenarazite.
Stejne jako v Praze i tady jsou tricitkova vedra (za tyden maji byt temer ctyricitkova) a tak, jak uz jsem psal, jsem se odpoledne uchylil do stinu stromu a rozvalil se na travu. Mam spoustu dopisovani (dneska jsem si konecne dopsal prvni tyden) a tak jsem se nenudil. Po nejake dobe se od budovy za krovim zacal nest jazz, blues ci neco takoveho. Nahravat mne to napadlo az po nekolika pisnickach a zrovna jsem chytil instrumentalku. V zaznamu krapet rusi fontana, v realu to ale nevadilo.

Pak se hudba na delsi dobu odmlcela a ja myslel, ze zkouska skoncila. Pak se ale ozvala znovu jen je tentokrat obcas vyrusena tuc tucem, ktery nahodne hrali v parku. Tentokrat i se zpevem.

Pak jsem zjistil, ze to je ziva hudba u male restaurace a protoze se zacalo stmivat, tak jsem se presunul tam. Nad pultikem visel napis Krusovice, ale v nabidce nebyly a tak jsem si dal nejake s nemeckym nazvem. Do hudby se tentokrat misil kraval od hostu.

Behem pisnicky jsem koukal do jidelniho listku a objednal si spagety s omackou, ktera znela jako houbova (fungi).

Omacka nakonec byla k nerozeznani od te s mletym masem a rajcaty. Porce, jak se mi v Kyrgyzstanu zda normalni, (spise) mala.

Tech par lidi okolo nebyli moc mistni a tak jsem asi narazil na trochu VIP podnik a za male pivo s jidlem zaplatil v prepoctu asi 100 korun. Na zaver jsem si pak v parku koupil cukrovou vatu. Je dobre, ze takove zakladni pojmy, jako je treba prave cukrova vata, se reknou rusky stejne jako cesky 🙂