V červenci, na začátku mé hlavní letošní plavecké sezóny, jsem si uvědomil, že přes poškrábaná skla už toho moc nevidím a je čas koupit nové. Asi měsíc poté se mi někde povedlo škrábnout pravé sklo na normálních brýlích, což ve finále znamenalo nové brýle a když už jsem kvůli nim trávil půlden ve městě, tak jsem přikoupil ještě triko a bundu.

Původní plavecké brýle byly ty modro-bílé vespod. Kupoval jsem je po návratu z Kyrgyzstánu v obchodě s českým sportovním zbožím a byl jsem s nima opravdu spokojen. Druhé brýle se začaly mlžit už druhý den, takže jsem si objednal další.

Když jsem si kupoval plavecké brýle minule, tak jsem zaregistroval, že se prodávají i dioptrické. Tenkrát byly dost drahé, v přepočtu stály určitě přes tisícovku, teď jsem ale na ebayi objevil levnou čínskou verzi, která nestála ani tři stovky. Za slunečného počasí to byl opravdu rozdíl, hlavně první dny. Tím, že jsou tmavé to je při zataženém počasí zákonitě horší. Později se začaly také mlžit, ale nebylo to tak strašné jako ty, co jsem koupil týden před tím. Největší problém byl s nosovou částí. I ta největší na nos dost tlačila a po deseti minutách už to bývalo dost nepříjemné. Vyměnil jsem ji tedy za tu z předchozích, která nebyla plastová ale silikonová a výsledek byl lepší tak napůl. Určitě je mohu mít navlečené déle, na druhou stranu jsou ale náchylnější na správné nasazení, aby do nich neteklo. Výsledkem bylo, že jsem půlku plavacího času brýle nasazené měl a půlku neměl. Docela zvažuju, že až budu opět v Rychnově nad Kněžnou, tak si zase dojdu do krámku a koupím si ty české.

Necelé dva týdny poté, co jsem tu psal o tom, jak mi příliv vzal brýle, se mi je povedlo někde na pláži škrábnout. Pěkně hluboko a uprostřed. Výměna skel by vyšla jen o kousek levněji než pořízení nových, takže jsem se začal dívat po obroučkách.

Brýle jsem si naposledy kupoval před dvěma lety u Specsavers a jelikož to byla příjemná zkušenost, tak jsem tam zašel i tentokrát. Při vyšetření, kdy testovali krom dioptrií i oční tlak a dělali i fotku očního pozadí (to se za ty dva roky vůbec nezměnilo), jsem zjistil, že levé oko mezitím trochu zešišatělo. Pravé sklo tedy bylo třeba vyměnit kvůli škrábanci, levé pak kvůli oku. Chtěl jsem opět kulaté a pro změnu takové ty retro. V nabídce stále měli i ty mé, které by stály £69 i s antireflexem. Retro, bez nějakých kovových ozdůbek byly sice za £45, ale zas se tam připlácelo dalších třicet za antireflex, protože akce platila jen na ty od 69 výš. Samotné obroučky neměli ani na skladě, takže jsem pár dní čekal než jim přijdou, ale pak už byly připraveny druhý den po vyzkoušení. Opět velmi příjemná obsluha, se kterou se možná ještě uvidím, protože se mi zdá, že mi pravá nožička putuje pokaždé trochu nahoru a uvidím, jestli s tím nepůjde něco udělat.

Staré a nové.

Námořnické proužky z Bretaně.

K brýlím jsem si koupil i proužkované triko od výrobce z Bretaně, která je na druhé straně Kanálu, takže vlastně od sousedů. Z cornwallského počasí jsem nabyl dojmu, že už je tu podzim, a že bych si tohle triko mohl vzít na oslavu narozenin na ostrov, protože je trochu teplejší. Hnedka po vystoupení z autobusu na Florenci mne tento nápad přišel jako pěkná blbost, takže ho pořádně ozkouším až později.

Pěkné oranžové detaily v cornwallském mrholení.

No a jak jsem žil v domnění, že podzim je už tu, tak jsem využil slevu v MountainWarehouse a koupil si softshellovou bundu. Neníúplně nepromokavá, ale mrholení by měla zvládnout. Vevnitř je jemný fleece, takže i celkem zahřeje. Na kolo, až bude chladněji, to bude asi má hlavní volba. Stejně jako u trika, i bunda najde  využití nejspíše až tak za měsíc.