Začátek a konec dneška byl pod vlivem nepřesných údajů na mých MyMaps. Místo, kde jsem měl označený vodopád bylo jen rychleji tekoucím potokem a místo, kde jsem měl značené ubytování bylo také chybné. Mezi tím pár strastí a radostí s konečným dobrým dojmem.

Odbočku, která mne měla dovést k vodopádu jsem dvakrát minul, protože se jednalo jen o polňačku. Ta se po pár set metrech zhoršila a tak jsem postavil motorku na stranu a šel raději pěšky. Došel jsem k potoku, kde byly malilinké peřejky a také brod, na jehož druhé straně cesta pokračovala. Zaposlouchal jsem se, jestli neuslyším nějaké dunění a když jsem nic nezaznamenal, tak jsem se otočil, nasedl na motorku a po chvíli už jsem opět projížděl kolem místa kde jsem spal. Ještě jsem chvíli přemítal, jestli se nepodívám k těm druhým, které jsem včera minul, ale jelikož se zase začalo dělat vedro, tak z toho sešlo a nabral jsem směr na rezervaci Pu Long.

Cestou jsem koukal, jestli neuvidím nějakou psí jídelnu, ale neviděl. Stejně jsem neměl moc chuť k jídlu. Místo toho jsem zastavil na cukrovou třtinu, kde jsem na zemi viděl plazící se nechutnou pijavici a pak v servisu, aby mi opět dotáhli řetěz a tentokrát i vyměnili olej. Ten to prodražil, protože stál 80k, řetěz 10k. Zatímco byla motorka v péči odborníka, zašel jsem si do vedlejšího podniku na hraní pc her. Poledne očividně není doba pro tuto aktivitu a tak jsem tu byl sám. Důvodem mé návštěvy byla snaha o přetažení fotek z paměťové karty do telefonu, což se bohužel nezdařilo. Možná mi nefunguje dobře čtečka, ale spíš si místní počítač nedokázal poradit se 128gb kartou. Po čtvrt hodině čekání na načtení jsem to vzdal. Dalších téměř deset minut zabralo, než mi ji systém dovolil odebrat. Platil jsem jen 2k, takže za zkoušku jsem téměř nic nedal.

Už nějakou dobu se mi lepila noha k botě. Myslel jsem si, že se jedná o bahno nabrané někdy při hledání vodopádu a nebo o chvíli později, kdy jsem si odskočil do lesíka. Při další pauze ale skrz botu zpozoruji krev. Ta pijavice, co jsem na ni koukal při popíjení chladivého nápoje musela odpadnout ze mne. Hnedka se mi vybavilo jak byla nacucaná a jak z ní v tom prachu vytekla loužička krve. Také jsem cítil jakési zadostiučení, že jsem ji tam šlápl na hlavičku a ukončil tak její mrzkou existenci. Druhá noha byla také od krve, tak jsem musel nabrat do každé boty jednu. Matně si pamatuju, že mi z boty něco vypadlo, což musela bejt ta druhá. Krev už byla polozaschlá, já nechtěl plýtvat vodou z lahve a tak jsem očistu nechal až na dobu, kdy se dostanu k nějaké vodě.

Půlku Rezervace nejdříve projíždím po QL15C, ze které toho, krom baráčků, moc vidět není a tak pak sjíždím na jednu panelovku a vracím se po ní. Pěkná terasovitá políčka s pěknýma domkama okolo, na horizontu hory a hlavně přátelští lidé. Naviguji se k bodu, který mám označený jako ubytování. Opouštím panelovku, která přechází v hliněnku míšenou s polňačkou. Visutý mostek, s jednou nepříjemně velkou dírou mezi prkny se mi daří ještě nepříjemněji rozhoupat a tak jsem rád, že jsem na druhém břehu. Stejnou cestou se budu i vracet a to už si dám na přejíždění ze strany na stranu pozor. Následuje odbočka do prudkého kopce, který jedu na jedničku a kde by mělo být ubytování. Místo projíždím dvakrát, dokonce volím i pěší průzkum, ale krom dvou stavení, u kterých štěká pes, nic nevidím. Podle googlu tahle cesta dělá jakési kolečko a vrací se zpátky do údolí. Pokračuji tedy ve stoupání, na jehož vrcholu je sice vesnička, ale cedule s ubytováním žádná a ještě k tomu ta cesta z googlu je jen pěšina vinoucí se po svahu. Na to odvahu nesbírám a raději se vracím zpět. V údolí se ptám lidí a ti ukazují, že hnedka další zatáčka mne k přespání dovede. Opět krpál a v jeho polovině opravdu cedule s nápisem Lodge je. Za mnou nicméně jde celkem velká skupinka turistů a jelikož další část stoupání je ještě strmější, tak se jdu dál podívat pěšky. Jdu jen do té doby než zjišťuji, že skupinka lodge míjí a míří k nějakému ubytování výše. Já tam odtud žádné nevidím a bez tak by ho tahle grupa obsadila, takže sestupuji dolů a ubytovávám se zde. Je tu buďto možnost spát na půdě s rodinou (až později mi dochází, že tím mysleli místní rodinu a ne rodinu turistů) a nebo v samostatné chatce. Cenový rozdíl je původně 100k vs 200k, ale daří se mi cenu stlačit na 150. Sólo spaní je sólo spaní a ještě k tomu má chatka pěknou verandičku hnedka nad potokem. Na ní také teďka sedím a zažívám obrovskou večeři. Poprvé nedojídám a to dokonce i po té, co si něco odsypu do sáčku na zítra. Snídani jsem totiž odmítl. Když se zvedám, tak mi donesou ještě čtyry malé banány, ty také až zítra. Pode mnou tedy zurčí potok, který tíměř přehlušuje hmyzáky okolo. U jednoho světla na druhém břehu je nějaká menší párty (v deset už je klid) u druhého zrovna podřízli kačenu a teď ji spařujou ve vodě. Pocitově to tu je jak spaní pod širákem. Uprostřed přírody s lidma jen jako body v dálce.

Zítra se podívám po okolí, žádný přejezd nechystám, dokonce možná budu spát i na stejném místě. Uvidím jaká bude jinde nabídka. Jediné, co mi tu vadilo bylo mírně přesolené jídlo, což se dá zkousnout.

— zpětně přidané fotky —

Ráno mne budí traktůrek s bambusem.

Zatracené pijavice!

Domek v Přírodní rezervaci Pu Luong.

Políčka a hory Pu Luongu.

Ač to tak nevypadá, tak toto je vršek solidně dlouhého a strmého stoupání, kde jsem ale ubytování nenašel a tak jsem se vrátil do spodní části kopce.