Dobrou noc Vietname V
Dneska to bylo hlavně o dunách. Projížděl jsem nejsušší oblastí Vietnamu a na krajině to bylo znát. Zajel jsem se opět i vykoupat a nejspíš kvůli mělkému dnu, byly vlny mnohem mírnější než včera.
Místo, kde jsem spal nebylo ráno tak klidné jak jsem čekal. Celkem dost lidí vyrazilo na hrob, což jen umocnilo můj plán brzkého startu a já vyrazil krátce po šesté. Hned za městem byly červené duny, kde i přes brzkou hodinu už byli lidi. Když jsem odcházel, tak to tam bylo jak na Václaváku. Krom toho, že jsem si duny vyfotil, jsem si jednu i třikrát sjel.
Hned jak jsem zaparkoval, tak se u mne zastavila holčička a pořád dokola brebentila jedno slovo. Myslel jsem si, že jen škemrá, ale pak mi došlo že říká “slide”. To vysvětlilo plastovou desku co měla v rukách, očividně to byl kluzák. Doprovodila mne až na vrcholek jedné z dun a začalo handrkování o cenu. Říkala 15k (něco přes kč15), což se mi zdálo celkem dost a tak jsem navrhl 10. Pak jsem pochopil, že neříkala 15 ale 50 a po nějaké době jsme se domluvili ma 20. Jelo to překvapivě pěkně, ale duna zas moc vysoká nebyla. Třikrát mi to bohatě stačilo.
Po červených, jsem pak viděl i bílé a žluté duny.
Jednou jsem sjel z plánované cesty a narazil na stánek, kde jsem konečně dostal vietnamskou cenu. Za polévku s rýží a výbornými husími jatýrky, která byla jemňoučká jak paštička, jsem zaplatil 5k.
́