Celé dopoledne to bylo tak 50/50 jestli bude nebo nebude pršet. Trocha pák kapek spadlo, ale pak se začalo vyčasovat a zapadající sluníčko mne k večeru svítilo přímo do očí. To už mi ale zbývalo jen asi 30km do 200 a do Buon Ma Thuot, kde trávím noc.

Když jsem po poledni projížděl rezervací Krong Trai a jejím okolím, tak jsem si připadal trochu jak v ČR. Mírně zvlněná krajina, venkovská silnička, minimum rušivých vietnamských vesnic, dokonce i pár věžiček kostelů. Jen ta flora byla krapet jiná. Dominovala tu svěže zelená (asi) cukrová třtina a dál pak jakési rychlodřeviny. Na cestách se tak přepravovalo, krom lidí, hlavně velké zelené snopy a špalíčky dřeva.

Na hladině nádrže, kterou jsem na žádné z map nenašel, byly hausbótky. Krátce po přejezdu hráze byl trochu tankodrom, jinak ale byly cesty pěkné.

V takovýhlech klíckách jsem už viděl převážet slepice, šest selat a dneska i čtyry štěňata. V jednom městečku jsem slyšel štěkat psy a jelikož slunce bylo nízko a já viděl vlastně jen siluety, tak jsem zbystřil, abych nějakého nepřejel, ale stále jsem žádného neviděl. Až najednou ze siluet přede mnou vystoupila tato motorka. Fotka je rozmazaná i přesto, že jsem si na chlápka počkal na vrcholku kopce. Jel totiž dost rychle a já ho předjel jen díky tomu, že zrovna telefonoval.

Právě jsem se napojil na Hočiminku, na které pár dní zůstanu. Zítra dopoledne, když je najdu, se zajedu podívat ještě na jedny vodopády.