Tak jsem to do Ha Tien stihl jen tak tak za světla. Na vině bylo bloudění i pěkná místa. Na kartě mi za dnešek přibylo 130 fotek ani nevím jak. S tím, jak se blíží můj nedělní odlet, tak to bylo dobré poučení, pro návrat do Saigonu jedině velké hlavní silnice. To je nejlepší způsob, jak se vyvarovat dnešních problémů.

Po přeplutí řeky Hau Bassac, jsem se prošel částí trhu v Chau Doc, kde velká část prodejců zrovna snídala.

Já si tady koupil mango, které později posloužilo jako snídaně mně. Paní se usmívá i proto, že za něj dostala 20k. Původně chtěla dokonce třicet.

Pak jsem se šel podívat k řece…

… kde byla možnost se svézt lodí mezi hausbóty.

Paní mne vezla stejným způsobem, jako paní na fotce kokosy. Nevím, jak bych to zvládl já, hodinu takhle veslovat.

Po řece se nejen vozí ovoce a turisti, ale také se tu rybaří. Buď si lidé chovají ryby pod hausbóty anebo klasicky rozhazují sítě.

Mezi Chau Doc a Horou Sam byl kousek pěkně široké silnice.

U samotného kopečku byla kupa chrámů a svatyň. Všude tu bylo plno lidí, kteří se zastavovali u každé sošky a obrázku aby se pomodlili či zapálili vonnou tyčinku. Připadal jsem si tu jak pruh na gepardovi. Tiše jsem si jeden chrám obešel a jel o kousek dál.

Tím kouskem byla cesta na samotný vršek Samu. Nevěřil bych, že na 230m vysoký kopec budu muset podřazovat dokonce na jedničku. Tabulka hlásila 30% stoupání, ale hlavně to byla úzká a rozbitá cesta se zatáčkama, kde se nešlo moc rozjet. Hlavní bylo, že se dalo vyjet až nahoru 🙂

Logika dinosaura u budhistického chrámu mi jaksi unikla.

Další rozhled byl z jedné pagody u které jsem zastavil a kde se dalo vylézt až úplně nahoru. Vzadu je vidět Hora Sam.

Měla devět pater a i když v reálu byla pěkná, tak až tak pohádkovou jako na fotce si ji už nepamatuju.

Kopečků tu po okolí bylo více. Někde to super úrodně nevypadalo…

… o kousek dál už ale ano.

A toto už je západ slunce nad kambodžskými kopci. To už jsem byl skoro v Ha Tien. Tam jsem se ubytoval v hotelu, který má výtah. V hotelu s výtahem jsem na svých dovolených snad nikdy nebydlel a dodává to punc jakési exkluzivity. Jak někdy před sto lety, dům S výtahem 🙂

Zítra už na ostrov. Uvidím, jestli z něj nebudu chtít, kvůli turistickému humbuku, co nejrychleji zase odjet.