Měl to sice být odpočinkový den, nakonec je z toho ale den ztracený. Přesunul jsem se pouze na druhý konec pyramidového pole a za celý den toho ani moc neviděl.

Ráno na střeše zjišťuji, že jsem měl včera štěstí na počasí. Dnes kvůli oparu skoro ani není vidět nejvzdálenější čtvrtá pyramida.

Přesun do Abu Siru začal tím, že jsem klukovi kývl na nabídnout pomoc se sehnáním taxíku, ke kterému to bylo tak 50 metrů. Všichni tu jsou strašně nápomocní, ale jen kvůli tomu, aby si na oplátku řekli o peníze. Tak tomu bylo i tady, klukovi jsem dal v přepočtu 10 korun a ten okamžitě začal žbrblat. Taxikář ho odehnal, asi aby měl klid na smlouvání se mnou. Hoteliér mi říkal, že Uber do Abu Siru je cca za 150 egyptských liber. Taxikář na mě vypálil 800, nakonec jsme se sešli na 500, tedy asi 250 korunách za něco přes 20km. Už teď jsem litoval, že nemám mobilní internet a appku od Uberu. Po dojetí na místo, kdy jsem mu pomáhal s navigací, chtěl najednou 600. Že prý má pět dětí (vypadal na 60), že to není ani na benzín, skoro to vypadalo, že se rozbrečí. Dostal 500.

Vlezu do dvora, kde jsou dva místní, kteří zarovnávají plácek u vypuštěného bazénu. Ptám se jich jestli tu je Seror Guest House, oni kývnou, tak se jdu podívat dovnitř. Vnitřek zaprášený a vypadalo to, že nějaký stavební práce se dějou i tady, což dohromady s pálením odpadků přes cestu moc důvodů k pěknému ubytování nedávalo. Nikdo kdo by se mně ujmul tu nebyl, tak jsem složil baťoh dovnitř a šel si sednout ven, že snad někdo přijde. Od místních jsem dostal čaj, oni ani slovo anglicky já ani slovo arabsky, takže jsem je od práce moc nezdržoval 🙂 Když už jsem tu takhle seděl více jak hodinu, tak jsem se rozhodl jít podívat po okolí. Pár set metrů odtud je Sahurská pyramida a hned vedle ní Nyuserreova, takže mne to táhlo k nim. Ucházím sto metrů a u závory se dozvídám, že pyramidy nejsou přístupné, a že k nim nemůžu. Do komunikace se přidává chlápek z naproti stojícího hotelu a když to zkrátím, tak mé ubytování bylo jinde než jsem si myslel, takže jsem celou dobu seděl někomu na dvorku… Cedulka u cesty, která mne zmátla, byla totiž šipkou, kde bohužel > nebylo vidět. Chlápek z hotelu mne dovádí na správnou adresu na konci ulice a já se konečně ubytovávám. Výhled na pyramidy kazí elektrické dráty, doufám že za tmy to bude lepší, to ale jenom do doby než tam zapnou reflektory, kvůli kterým pyramidy prakticky vidět nejsou. To ale předbíhám, zpátky k fotkám.

Jediná aktivita, která me tu napadá je projití se do blízkého městečka, které je asi kilometr daleko. Tenhle barák je ještě než jsem se dostal do spletitých uliček. Všude spousta dětí a je příjemné že žádné nic nechce. Po čtyřech odbočkách se ale raději vracím stejnou cestou, abych se nezamotal.

Po návratu z procházky, kdy už skoro zapadlo slunce, se jdu podívat na střechu a fotím si alespoň jednu z pramid v Saqqaře, kam se chystám zítra.

Během procházky jsem minul alespoň dva jezdecké kluby a ze střechy je pár koní také vidět.

A to je za celý den vše. Zítřek bude náročnější a den poté kdovíjaký. Rád bych se přesunul do Luxoru, což je minimálně deseti hodinová cesta a já ani nevím jestli tam něco s blízkého Al Hawamidyahu jede. Předpokládám že ano, pak je ale otázka, v kolik bych do Luxoru dorazil, respektive kdy bych vyjížděl. To ale bude až v pondělí. Zítra Saqqara a tedy i více pyramid 🙂