Dvě knížky jsem si pořídil jako část mé dovolenkové přípravy. Obě mají opravdu dlouhý název. První, Everest Pilgrim: A Solo Trek to Nepal’s Everest Base Camp and Beyond od Tristana Higbeeho byla v elektronické podobě a byla celkem užitečná, druhá, The trails and adventures of an Englishman in Kyrgyzstan: or how Schoro changed my life od NJ Richardse je papírová a naprosto k ničemu.

Everest Pilgrim byl užitečný díky tomu, že autor absolvoval prakticky tu samou trasu (jen zkrácenou, tedy z Lukly) a v podobných podmínkách jako já. On byl v oblasti na podzim, takže občas jeho popis neodpovídal tomu, co jsem viděl já, ale zhruba to, jako jakési okénko do budoucnosti, fungovalo. Bylo to pěkně čtivé a nechyběly ani vyčerpávající informace o rozpočtu/útratách a časovém rozvrhu. Na konci bylo několik stránek, kde bylo ke každému dni přiřazeno kolik za co utratil a kolik času čím strávil. Spousta praktických informací, výborná na přípravu cesty.

Englishman in Kyrgyzstan byly vyhozené peníze a ztráta času. Snad půlka knížky je o tom, jak je těžké se dostat z Grenoblu do Paříže, potažmo Bíškeku. Ze samotného Kyrgyzstánu je jen letmo zmíněn Biškek, věž Burana a jezero Issyk-Köl. Tři jsou také praktické informace. 1) Od konce května je v Biškeku teplo, v červnu jsou běžné třicítky, ale rtuť se může vyšplhat i ke 40°C. 2) Jelikož je tu povinná vojenská služba, tak tu každý muž zná základy sebeobrany a boje s nožem, je tedy lepší nepouštět se do konfliktů. 3) V Biškeku je spousta kapsářů a je třeba si na ně dávat pozor. Tyto “užitečné” rady bohužel byly obklopeny i ne moc zábavným textem.