Dneska jsem se byl podívat v kině na film Fair Play. Už ani nevim, na jakém českém filmu jsem byl naposledy. V upoutávkách na nové filmy byly dva české a většinu herců jsem v nich viděl poprvé, budu muset na ně chodit častěji. Při tom dnešním jsem se ani jedinkrát nezasmál (snad až na mírný úsměv úplně na konci filmu), temná atmosféra se podařila vykreslit výborně. Až z toho má člověk pocit, že život v Československu 80. letech byl jen pro silné nátury. Tak nějak mi to připomenulo německý film Životy těch druhých.

Celý film byl vlastně o mravní integritě a zásadách, což se v kombinaci s vrcholovým sportem vyvrbilo v dost smutný film. Sport tu nehraje hlavní roli, ale slouží jako prostředek pro sdělení zprávy, že jedinec v systému není ozubené kolečko ve stroji, na kterém záleží, ale spíš mravenec nebo včela, kteří když nepracují pro společnost, tak jsou naprosto postradatelní. Ne snad, že by bylo třeba fyzické likvidace, bohatě stačí mentální zadupání do země. Je to to známé – Kdo nejde s námi jde proti nám. Podle mého výborný politický film. Docela by mne zajímalo, co se bude za třicet let točit o dnešní době.