Stará část hřbitova má dvě části – dolní a horní. Já začínal dole, odkud je také tato první fotka.

V dolní části byla dětská sekce, povětšinou nemluvňata…

Hřbitov je ve svahu, odkud je výhled na Labutí rybník (Swanpool) a na Goldenbank.

Symboly tu jsou různé. Velmi častý je keltský kříž a námořní tématika.

Občas tu byly i dřevěnné kříže, většinu ale tvořily kamenné náhrobky. Docela bych si tipnul, že před sto lety to bylo tak půl na půl, ale na dřevě se projevil zub času. Nejmladší hroby tu jsou právě z první poloviny 20.století.

A toto už je horní část starého hřbitova.

Hrob mezi andělíkem a křížem lze jen tušit. Nějaké vymezení prostoru hrobu je tu celkem řídké.

Až na ty náhrobky nádherná zeleno-žluto-modrá louka.

Vedle rododendronu mne zaujal sloup. Až později jsem si zjistil, že náhrobek ve tvaru zlomeného sloupu znázorňuje smrtelnost. Zlom mezi pozemským a nebeským životem.

Celkem hodně křížů nemělo žádný popisek.

Právě na tomhle prostoru si dovedu představit, že před lety byly i dřevěnné kříže.

Klasické náhrobní kameny popisky samozřejmně měly, jen z druhé strany.

Kontrast mezi zdobností a prostostí. Připadlo mi, že na náhrobcích byl většinou věk mezi 20-40lety a pak mezi 70-100lety. Těch v rozmezí 40-70 jsem si nějak nevšiml. Asi za to můžou válečné konflikty, porody a pracovní úrazy. Jakmile člověk přežil toto, tak měl asi dost dobré šance na dlouhý život.

Trojice zarostlých bezejmenných křížů.

Podle velikosti stromu bych řekl, že vyrostl až poté, co tu byly hroby. Taková menší divočina.

Úplně zarůst se to tu nenechává. Z dáli byly slyšet motory kos, takže tohle bude nejzažší mez.

A takhle to vypadá čerstvě posekané.

Tohle je snad nejčastější symbol na místních hrobech. Na první pohle mi to přišlo jak poupravený symbol dolaru, což mi přišlo hodně divný. Když jsem upravoval fotky, tak mi přišlo, že by to mohla být jakoby tkanina znázorňující pevnost nebo tak něco. K rozřešení mi opět pomohl internet. Jedná se o spojení písmen I.H.S. Ty znamenají jednak první tři písmena jména Ježíš v řecké abecedě, ale také počáteční písmena fráze “in hoc signo” (v tomto znamení zvítězíš).

Toto, ještě s jednou v dětské části, byla jediná fotka (či obrázek) kterou jsem viděl. Zobrazení nebožtíků se tu nepraktikuje.

Při východu ze staré části hřbitova už mám skoro pocit, že jsem v lese.

Hlavní hřbitov, který je přes silnici, přerostlou trávou naštěstí netrpí a je pěkně upraven.