Už je to asi rok nebo dva zpátky co jsem někde četl, že Američani uvažují o nahrazení politicky nekorektních slov v Chaloupce strýčka Toma a tak jsem si ji přidal do mentálního seznamu k přečtení, než to začne někdo přepisovat. Stáhl jsem si ji opět z Guttenberga a začal číst někdy před dvěma měsíci. Bál jsem se, že to bude nuda a začátek tomu i celkem nasvědčoval, nakonec z toho ale bylo, hlavně díky výbornému středu, dobré počtení. Závěr knihy, stejně jako začátek nic moc.

Nevím jak v českém překladu, ale v originále mne silně překvapila psaná angličtina. Tak nějak jsem si myslel, že to vzhledem ke stáří textu bude problém číst, ale nebylo. Tedy alespoň konverzace bělochů a černochů s nějakým vzděláním. U prostých černochů byl text psaný foneticky, tedy jakoby se silným jižansko-černošským akcentem a to jsem se celkem často ztrácel. Drtivá většina textu je ale v pohodě, i když některé obraty mi přišly zvláštní.

Jak asi každý ví, kniha pojednává o době otroctví v USA. Chaloupka byla publikována roku 1852, tedy ještě před americkou občanskou válkou. Právě tento text byl prý stěžejní pro odsouzení otroctví v myslích většiny lidí ze (nejen) Severu a asi tak k válce Severu proti Jihu nemalou měrou přispěl. Knížka ale v žádném případě není proválečná. Hlavně od střední fáze, kdy je Tom pod St.Clare, se mi vybavila Tolstojova knížka o křesťanském pacifismu, kterou jsem četl nedávno. Dokonce bych si tipl, že Chaloupka strýčka Toma mohla být Tolstojova oblíbená knížka, kterou četl dětem 🙂

Pokud je někdo alergický na křesťanství, tak mu možná během čtení naskáčí pupínky, pro kohokoli jiného vřele doporučuji. Není to sice moc veselé, ale zato inspirativní. Základní myšlenka je velmi podobná té Tolstojově a je to mnohem čtivější. Pokud vám tedy po sledování zpráv připadá, že neshody lze řešit jen násilím, pak si otevřte tuto knížku a zkuste se nechat přesvědčit o opaku. Je to tak snadné.