Jávanské zápisky XXII
Asi poslední krátký den před nedělním vrácení motorky jsem ukončil už ve tři v posledním homestayi pod Ijenem. Ten mne čeká zítra a vypadá to na dlouhý den. Ijen je spolu s Bromem a Borobudurem trojice míst, která jsem měl na seznamu k navštívení nejvýše, takže očekávám dost a uvidím, jestli nebudu zklamanej.
Snídaně v podobě vajíčka, kuřete, zeleniny a rýže.
A toto už je Bali, které na mém seznamu není, i když jsem o něm uvažoval. Asi bych byl na něj dva tři dny našel, ale to bych musel být více časově efektivní a ne mít půldenní volno jako třeba dneska. Místní navíc říkají že je tam moc rušno a z jiných zdrojů zase vyplývá, že tamní policie ráda staví cizince, což vzhledem k tomu že jsem řidičák nechal jako zástavu k motorce, nechci moc riskovat. No a v neposlední řadě to je nejprofláklejší místo v Indonésii.
Z dálky to tedy stačí. I z tohoto místa byl vidět čilý lodní provoz mezi Banyuwangi na Jávě a Gilimanukem na Bali. Šest velkých lodí v této úžině v jeden moment.
A samospoušť s jednou z bárek na pobřeží.
Při té příležitosti jsem zjistil, že jsem někde nechal stativek. Buď u Broma a nebo na pláži s komáry. Vypomohl jsem si alespoň nalezeným bambusem, který jsem zapíchl do písku a jakousi rovinu pro foťák vytvořil z kusu polystyrenu. Na tohle je bordel podél moře dobrej.
No a od moře jsem zamířil vzhůru ke vstupu do Rezervace Ijen-Merapi-Maelang, kde jsem si dal chvíli pauzu. Před tímto místem byla spousta homestayí, ale já se chtěl dostat co nejdál. Hnedka po opuštění parkoviště mne zastavili, že je potřeba koupit vstupenku. Trochu jsem se lekl s jakou cenou přijdou, ale byly to jen tři tisíce, tedy asi pět korun.
Jak cesta stoupala tak začalo být od určitého místa trochu chladno což není dobrá zpráva pro zítřejší noční jízdu sem. U vstupu ke kráteru Ijenu jsem se zeptal na otvíračku – od tří ráno do poledne a na vstupné – sto tisíc. Od parkoviště to je ještě kus cesty do slušného kopce, takže jestli na motorce prochladnu, tak při výstupu se zase zahřeju. K ubytování jsem vybral první homestay který jsem při sjezdu zahlédl a který je od parkoviště asi půl hodiny jízdy. Není tu televize a momentálně nejde ani elektrika a neteče voda, pro brzký ranní start ideální.
Zatím to vypadá, že zítra vyrazím mezi třetí a čtvrtou ani nevím, jestli se to dá považovat za ráno. Pořád ještě nemám záběr noční oblohy na což by tady mohlo být dobré místo, i když poslední dvě noci dost svítil Měsíc. Pak je tu možnost vidět Modré plameny (Blue flames), které vybleskují v kráteru a jsou vidět jen za tmy. Do kráteru se mi zatím ale moc nechce. Chodit ve tmě obklopen lidma s čelovkama mne totiž nebaví, cesta také nebude nic moc a do toho možnost být zahalen nedýchatelným sírným mrakem… Spíš si na hraně počkám (když to stihnu) na východ slunce. No a pak budu mít namířeno do nejjižnějšího výběžku Jávy a uvidím kam dojedu.