Když jsem poprvé viděl upoutávku na tenhle retro špióní film, tak jsem si ho přiřadil na pomyslný seznam “Ke shlédnutí”. Ve čtvrtek se mi naskytla příležitost v Dobrušce a tak jsem sedl na kolo a vyrazil. V horním rohu hlediště seděli čtyři lidé, jinak bylo úplně prázdno. Film začal s pár minutovým zpožděním, ale zas nedávali žádné reklamy ani upoutávky. Ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy viděl film v kině bez balastu na začátku.
Z první půle jsem měl vesměs dobré pocity, jen se mi občas zdály zbytečně rychlé střihy a pohyby kamerou, což mi trochu rušilo iluzi 60-70.let, kdy se příběh udával. Dalším krapet rušivým elementem byl americký špión, který na mne působil moc britsky a to ať už svou odměřeností tak i zmínkou o čaji a sušenkách. Jinak opravdu dobré. Hlavně se mi líbila automobilová honička, kde měl trabant navrch 🙂

Pak se ale objevil na plátně Hugh Grant a začalo to jít z kopce. Ne nebyla to jeho chyba, jen to ztratilo šťávu a to tak, že hodně. Naprosto mi tu chyběla gradace a závěrečné vyvrcholení. Nevím, jestli to bylo přípravou na další díl, ale konec fakt odfláknutej. Z poslední hodiny snad stojí za zmínku jen grimasa kata na elektrickém křesle, ale to jsem si zas připadal blbě že jsem se zasmál.

Do kina bych na to tedy znovu nešel, ale v TV bych si to, jako pozadí k jiné práci, pustil. První hoďku bych se koukal a pak začal něco dělat…