Po letech, kdy mi po prvotní návštěvě zubařky stačila jen jedna nebo dvě návštěvy na provedení oprávek, se to letos pěkně sesypalo. Zatím mám za sebou dvoje trhání, jedny kanálky, ve středu mne čeká nasazení můstku (tři korunky) a v prosinci další kanálky a korunka. Nejdéle se potáhne implantát, kde se nejdříve musí zregenerovat kost po trhání (vytahování stehů mne čeká v pondělí), což je kolem třech měsíců, pak navrtání čepu, zase nějaká ta regenerace a na závěr korunka. Uvidím, jak mi to ovlivní plánování dovolené. Toliko osobní stesky a teď čtyři, ne úplně související, říjnové fotky.

V Praze…

… v Mastech…

… a zase v Praze, tentokrát v Riegrových sadech.

Poslední do kvarteta je z Letňan, kde jsem vyměnil stropní světlo a naplnil tak původní myšlenku světla kombinovaného s větrákem. Kvůli designu sice vzduch proudí do stran jen minimálně, ale v létě snad i tohle, ne úplně dokonalé, řešení pomůže. Hlavní funkce je přeci jen ta světelná…

Jako titulní fotka je záběr z kina Světozor, kde jsem byl na Trojůhelníku smutku (Triangle of Sadness). Zajímavý film, který je rozdělen na tři části. Ve druhé, se na můj vkus, až příliš rozjeli s mořskou nemocí, třetí mne bavila nejvíc a první byl pěkným úvodem. I když je hlavním tématem moc, tak to není nijak těžký film, alespoň na evropský standart. Taková akorát rovnováha mezi vážností a humorem.