Už je to dýl, co jsem si koupil formičky na muffiny. K jejich pečení, jsem se dostal ale až teď. Cílem, krom vynikající chuti, byla i jejich nadýchaná forma, prostě aby nebyly hutné jak bábovka. Formiček mám šest a těsto mělo být na dvanáct kousků. V první várce jsem formičky raději úplně nenaplnil, s tím, že v průběhu pečení těsto vyskočí. To se ukázalo jako neopodstatněné a tak mi zbylo trochu i na třetí várku. Všechny byly s ořechy, čokoládou a sušenýma třešňěma.

Na těsto jsem potřeboval : 300g hladké mouky, 150g třtinového cukru, 250ml plnotučného mléka, dvě vejce, 100g rozpuštěného másla, tři lžičky sušeného droždí, lžičku skořice, lžičku kypřícího prášku, špetku soli, čokoládu a nějaké oříšky a sušené třešně. Chybička se vloudila a na fotce je chybně polohrubá mouka a čerstvý droždí.

Pro báječnou oříškovou chuť je třeba plody nejdříve opražit a oloupat. Já vzal nějaký tři hrsti lískáču (je třeba počítat s tím, že některé budou ujedeny, protože jsou opravdu dobré) a vložil je do remosky. Tu jsem zapnul na něco přes 15minut. Po tuto dobu jsem s ní párkrát zatřásl, aby se oříšky otočily. Z remosky šly rovnou do utěrky, kde se vzájemným třením zbavily šlupek. Pražením se nejen zvýrazní chuť, ale také se začne odloupávat šlupka. Oříšky se pak nakrájejí na přijatelnou velikost – půlky až čtvrtinky.

V jedné míse smícháme mouku, droždí, kypřící prášek, cukr, skořici a sůl. V druhé pak mléko, vajíčka a rozpuštěné máslo. Obsah mís smícháme dohromady. Do těsta přidáme kousky čokolády, rozpůlené třešně a nakrájené oříšky. Bez nějakýho čekání plníme formičky a šup s nima do remosky. Pečeme 25minut.

První várka, která šla hnedle do remosky a kde jsem byl opatrný s těstem byla asi nejhorší. Ještě k tomu jsem ji nechal péct asi o deset minut déle, než jsem měl, takže vršek byl krapet tvrdší. Ještě teplé byly dobroučké, druhý den ráno už ale nebyly tak nadýchané a podobaly se spíš perníkovému koláči, tedy až na tu chuť. Lískové oříšky byly dobrou volbou.

Druhá várka čekala asi tři čtvrtě hodiny a těsta bylo v košíčkách skoro po okraj. Přidal jsem tam trochu víc čokolády a na vrch přidal pár kousků oříšků. Za studena stále ne moc nadýchané, ale o stupeň lepší než první várka.

Poslední várka už měla v košíčkách těsta co se vešlo. Krapet ho přeteklo a samotnej muffin se vyloupával z papíru hůře než ostatní. Za tepla by byl asi super, za studena to ale stále nebylo ono. To se týče vnitřní struktury, chuťově opět dobré.

V lednici mám ještě pár borůvek a tak v pondělí zkusím udělat další, tentokrát s čerstvým droždím, nechám hodinu kynout a přidám asi i trochu více másla. Abych dosáhl ideálního muffinovského tvaru, byl by asi potřeba muffinovskej plech a ne jednotlivé silikonové košíčky, co jsem si koupil. S tím tedy bohužel asi nic nenadělám.