Pondělí + Praha = návštěva kina. Tedy aspoň u mne v poslední době. Ani včera jsem neudělal vyjímku a vyrazil. V nabídce byly dva české filmy – Tři bratři a Místa. Na pohádku se mi nechtělo a tak má volba padla na Místa. Většinou chodím večer, ale tentokráte jsem vyrazil na projekci ve 14h. Očividně jsem byl první pondělní divák multiplexu a v sále jsem seděl úplně sám. I tak jsem byl ale u pokladny tázán jestli chci místo uprostřed anebo nahoře…

Nějaký velký spád to nemělo a já si říkal co jen o tomhle napíšu. Napadlo mně, že to je vlastně něco mezi Jízdou od Svěráka a Dírou u Hanušovic. Koukalo se na to celkem pěkně, nechybělo pár vtipných scén. Pořád jsem ale nemohl pochytit o co tam jde a nějakou návaznost. Mně tenhle styl filmu v kině nevadí a tak jsem byl celkem spokojenej. Pak ale přišla poslední třetina, kterou jsem nepochopil naprosto vůbec. Všechno se nějak vyhrotilo, časová osa párkrát znenadání poskočila a já z toho byl úplně mimo (v tom špatným smyslu). Konečný dojem tedy špatný, kdybych ale odešel už po hodině, tak by byl spíš dobrý.