Můj každodenní aquatlonek v Clactonu
Skoro mi až přijde, že teďka běhám jen abych se dostal k moři a zaplaval si. Asi za to může i vědomí, že až bude zima tak plavání (nejspíš) vypadne a běh jako stálice zůstane. Běžím 7-9km (podle trasy), v půli je pláž kde praktikuji cca 40minut plavání.
Moc si nejsem jist jesti se v běhu nějak posunuji vpřed. Víceméně jsem si odvykl trasy delší patnácti km. Až budu mít volno tak jsem zvědav jak zvládnu nějakej delší běh. Když už tedy neprocvičuji vytrvalost tak se zkusim měněním tempa zaměřit na rychlost. Jak je člověk línej, tak se mu do toho moc nechce. Na místní placce si ale nemůžu nalhávat, že se mi o toto postarají kopečky a tak do těchto krátkých běhů občas nějak interválek zařadím. Je to zase zpestření. Trasu tu mám prakticky stejnou, delší varianta se trochu zaběhává (1km na každé straně). Celá trasa je po betonu.
Minulý týden bylo MS v plavání a jak jsem na to tak koukal tak jsem našel pár chyb co dělám jsem dělal. U znaku jsem si myslel, že se ruce točí jak lopatky mlýnskýho kola. Z podvodních kamer je ale zřejmé, že ruka je natažená jen nad hladinou. Pod hladinou se ohne v lokti do pravýho úhlu a záběr tak místo hloubky probíhá při hladině. Dává to smysl, jen mi to nepřipadá tak elegantní…
U prsou jsem zjistil, že dlaně by při pohybu od těla měly být při sobě, nevím proč, ale já dával k sobě hřbety rukou. Co jsem začal praktikovat ještě před šampionátem bylo, že se v podvodní fázi snažím ještě zavlnit. Byl jsem zvědav, jestli to tak dělaj i profíci. Na krátkejch tratích to teda opravdu nehrozí – tam byl záběr za záběrem. U delších byl vidět jakýsi mezičas pro splývání, těla se moc nevlnila. Jak ale bylo vidět u chudáka Chocový, prsa jsou dost svázaný pravidlama a já si myslím, že to vlnění nemaj dovolený. Stylově tedy asi plavu nepovoleně, na druhou stranu doufám, že tím zapojuji i nějaký svaly o kterých ani nevím, že je mám. Vlnění v mém podání asi není nějak moc elegantní, doufám ale že se mi ho podaří vypilovat. Vůbec třeba nechápu, jak jsou plavci schopni, čistě jenom vlněním, uplavat po startu takovej kus a ještě k tomu rychleji než normálním plaváním. Jo a včera jsem odplaval svou desátou hodinu. Před měsícem mne při běhu ani nenapadlo se jít do moře smočit a teď nepíšu skoro o ničem jiném.
První kilometr běhu po plavání je jakoby víc tvrdej. Už jsem to tady někdy myslim psal, že si připadám trochu jak na pružinách. Teď mne napadá, že za to asi můžou (ze studený vody) ztuhlý svaly. Pak už se vše dostane tak nějak do normálu a běží se v poho. I když trávím půlku času ve vodě tak mám po doběhu celkem žízeň a to i po pomalým běhu, kdy se moc nepotím. Může za to asi ta slaná voda.
Koukám, že jsem se zaměřil spíš na techniku než na popis trasy. Video to snad trošku dožene.