New York – Mezi mrakodrapy I
Ráno jsem se hrabal trochu déle z postele, protože jsem si myslel, že bude zataženo, a ven se dostal až před osmou. Bylo sice slunečno, ale od vody foukal studený vítr, takže jsem se po prvních fotkách zase vrátil, abych se trochu přistrojil no a taky jsem si zapomenul náhradní baterky. Dobře, že jsem se pro obojí vrátil, protože slunce moc dlouho nevydrželo a baterka odpoledne došla. Přesně definovanou trasu jsem neměl. Jediným pevným bodem byla Frickova sbírka (Fricks Collection), kde byl kolem poledne volný vstup, fronta nicméně byla taková, že se pevný bod rozpadl v prach.
Výhled na Lower Manhattan, malinkatou Sochu Svobody a New Jersey na druhém břehu.
Počasí bylo, oproti včerejšku o třídu lepší a tak jsem si neodpustil samospoušť z podobného místa jako večer.
Ke snídani jsem si dal housku se slaninou a vajíčkem, ke které bylo zdarma kafe. Cena byla myslím šest dolarů, což je lepší než sendvič v obchodě. Veškeré potraviny v obchodech tu jsou dost drahé, dokonce i sladkosti a limonády.
Snídal jsem kousíček od Flatiron Building, což tu býval kdysi nejvyšší mrakodrap. Nedaleko od něj stojí Empire State a Chrysler Building. Jak vidno, to už bylo zataženo.
Cestou k Frick Collection jsem procházel Central Parkem, kde se dělaly bubliny, breakdancovalo se, zpívalo i malovalo.
Je opravdu úžasné, že uprostřed vší té zástavby je takhle obrovský zelený prostor se skalama, vodníma plochama, zahradama, hřištěma i lesíkem.
Škoda, že to počasí nebylo lepší, dokonce i trochu zapršelo.
V popředí Shakespearova zahrada a Švédská chata. Na druhém konci pak byla francouzská zahrada.
Památník Johna Lennona v Strawberry Fields naproti Dakota Building.
To už jsem viděl tu strašnou frontu do Frickovy sbírky a tak jsem opustil Central Park a ze Strawberry Fields zamířil do Natural History Muzeum. I tady ale byla strašná fronta a tak jsem jen strávil pár minut v lobby. Uvidím, jestli ještě zkusím jiný den než neděli. Těšil jsem se tu hlavně na Hayden Planetarium Space Show.
Po neúspěchu v muzeu jsem se vrátil do Parku a prošel si zbytek. Kousek od jeho konce jsem se napojil na Broadway a začal se vracet. Broadway je strááášlivě dlouhá a tak jsem se na Times Square dostal až za tmy, což jsem i chtěl. Nechyběla tu Socha Svobody, Spiderman ani lidé zvěstující konec světa. Kovboj už asi odešel do důchodu a nebo na něj už bylo pozdě.
Policajt na koni byl velkou atrakcí a stále se s ním někdo fotil. Na Times Square mají také místo na natáhnutí se.
Den jsem zakončil na stejném místě, kde jsem začal. Přemýšlel jsem, jestli se ještě proběhnu, protože do týdenního limitu mi chyběly jen čtyry kilometry, nicméně kvůli časovému posunu by se mi to beztak započítalo už do pondělí a tak jsem se na to vykašlal. Jelikož jsem se na pokoj dostal až o půl dvanáctý, tak bych to jen tak tak stihl i v místním čase.
Noční varianta ranního záběru.
Jak jsem se obával, tak nestíhám. Toto píšu až v pondělí, takže jsem o den pozadu a zítra budu o dva, protože pochybuju, že to bude lepší. Vlastně už dopisuju v ůterý, protože je jedna hodina. I proto toho textu není tolik a je jen v popiskách.