New York – Mezi mrakodrapy III
Na úterý jsem měl naplánovanou budovu Spojených Národů, kde mne, krom samotné budovy, lákala i možnost získání razítka z tohoto místa do pasu. Na místě jsem bohužel zjistil, že razítka už nedávají, a že hlavní budova není dopoledne nasvícená sluncem. Alespoň jsem se tu najedl a poslal pohledy. Hodinovou tour jsem vypustil a tak to vypadalo na docela neúspěšnej den. Další v plánu byl běh po New Yorku a Centrálním parkem, což už bylo lepší, nicméně krapet delší, než jsem myslel. Po sedmnácti kilometrech se mi už moc nikam nechtělo, ale naštěstí jsem se přesvědčil k cestě na brooklynské nábřeží odkaď byl krásný výhled na noční Manhattan. To byl zlatý hřeb dne. Ještě že nade mnou lenost nezvítězila. Do postele jsem se dostal až před třetí hodinou, ale stálo to za to.
K budově Spojených Národů jsem se opět vypravil metrem a to ze zastávky ze 14.ulice, která je vyzdobena různýma postavičkama a plastikama.
Z ulic kolem Spojených Národů byl pěkný výhled na Chrysler Building.
U zauzlovaného revolveru od Carla Fredrika Reuterswärda na nádvoří Spojených Národů a pod replikou Sputniku v samotné hale.
Nalézt pěkné místo, odkud bych si hlavní budovu vyfotil se mi úplně nepovedlo. Tak jako většina tady, i u této byl potřeba odstup, což byl trochu problém. Nakonec jsem se spokojil fotkou z pod mostu na East 42nd Street a samospouští ze samotného mostu. Zdržel jsem se tu tak dlouho, že slunce alespoň trochu popolezlo a hlavní stěna nebyla úplně utopená.
Po návratu na hotel jsem se převlékl do běžeckého a vyrazil podél Hudson River k Central Parku. Po cestě jsem se zastavil třeba u obytné flašky. O samotném běhu ještě napíšu.
Manhattan jsem si nejdříve z Brooklynu vyfotil z kopečku a pak přešel po osvětleném molu mezi domy až k řece.
U řeky už ve výhledu na Sochu Svobody nevadila velká osvětlená mola a byl tak volný výhled.
No není to nádhera? A v reálu to bylo ještě lepší!
Brooklynský most nad East River.
Pod mostem byla vidět červeně rozsvícená Empire State Building i špička vizuálně mnohem menšího Chrysleru.
Pod Brooklynským mostem s výhledem na Manhattan.
Po Brooklynském mostě jsem posléze přešel zpátky na Manhattan. I když byla jedna v noci, tak tu stále jezdila auta. Samotná pěší část vedla uprostřed a při každém projíždějícím autě rezonovala, což komplikovalo focení s dlouhým časem. Samotná konstrukce byla naštěstí pevná, ale cokoli navěšené na ní opět rezonovalo. Metro tu naštěstí jezdí i v noci, takže jsem ho mohl, po přejití mostu, použít k přiblížení se k hotelu.
Na závěr opět příhoda s českým podtextem. Ke vstupu do Spojených Národů se muselo projít jakousi pasovou kontrolou a chlápek, který kontroloval můj pas na mne spustil (s akcentem) – “Ahoj. Jak se máš?”, což zas tak divné není, třeba francouzští celnící v Calle, většinou také znají pár frází z několika jazyků, pak ale přidal “Arabela, Rumburak” a to už mi trochu spadla čelist. Když jsem se vzpamatoval, tak jsem se zeptal odkud je a on, že z Rumunska. Tím se to vysvětlilo. Československé pohádky se očividně vyvážely do celého Východního bloku.