February 21 2017

Okolo Annapuren XVI

Ráno jsem platil překvapivě velký účet – 2600 rupií, na kterém se projevily jednak ty dva koláče, ale také hranolky za 500. Jelikož jsem ale nikde jinde nic nekupoval, tak jsem se stále, i když těsně, vešel do horního denního rozpočtu kč 700. Za dnešní ubytování a stravu budu platit 1500. Vše bylo jednak levnější a k jídlu byl jenom Dahl Bat, takže se to ani nedalo roztočit na jídle.

Tady jsem obědval, večeřel i snídal. Přepychově to nevypadá, ale z pece se vytahovaly žhavé uhlíky do otevřených kamínek, takže tu, i přes otevřené dveře a déšť venku, bylo celkem příjemně.

Po vyjítí z hotelu a posléze i z vesnice, udeřila do očí bílá hradba masivu Sarpang Dhuri (5007m), která včera, kvůli mrakům, nebyla vůbec vidět. Je to její severní stěna, proto ten sníh i přes ne příliš vysokou výšku.

Dalším, čím jsem byl překvapen, byla blízkost Dhaulágiri. Podle mapy bych být neměl, ale i tak to zaskočilo.

Rychle se ale nad ní začaly tvořit mraky a ještě před polednem už byla celá schovaná.

Nilgiri, na druhé straně údolí, se držela mnohem lépe. Tady je ze stoupání k Naurikotu. Jestliže jsem o včerejšku psal, že byl krátký, tak dnešek byl ještě kratší a toto bylo jediné stoupání.

V poledne jsem byl už v hotelu Gurusangbo a o hodinu později, poté co jsem si vypral ponožky, zašil díry v kapsách a zazálohoval fotky, jsem už obědval Dahl Bat na jeho střeše. Za mnou zleva Nilgiri Sever (7061m), Nilgiri Střed (6940m) a Nilgiri Jih (6839m).

Vedle mne pak spalo dítě a to i v době, kdy začaly poletovat první krupky.

Počasí se stále ale snažilo držet přívětivou tvář a tak jsem se vyšel porozhlédnout po Naurikotu. Vesnička je to malá a tak jsem se stačil vrátit před tím, než počasí rozjelo vichr s deštěm a kroupama.

To už nebyly vidět ani Nilgiri. Důvod proč jsem se rozhodl spát už tady, byl kvůli větší šanci na hezké ranní počasí. Jelikož by odtud měl být jeden z nejhezčích výhledů, tak jsem se tomu obětoval celé odpoledne. Vzhledem k počasí to nakonec bylo i velice rozumné a beztak nemusím spěchat.

A takovýhle je výhled ze záchodového okénka…

Zítra mne čekají dvě jezera a jestli to bude den dlouhý nebo krátký bude záležet na tom, jestli půjdu k ledopádu. Moc nevím co od toho čekat. Žádné fotky jsem neviděl, jestli ale uvidím zase nějaké mraky, tak to nejspíše vemu rovnou do Kalopani, odkud by měla být hezky vidět samotná Annapurna.


Posted 21. February, 2017 by jenda in category Uncategorized