Okolo Annapuren XVIII
Ráno bylo jasno, takže spokojenost. Jelikož byla vidět i Annapurna Jih, tak už je mám z Okruhu vyfocené všechny – I,II,III,IV i Jih.
Vycházející slunce za Annapurnou, Bharha Chuli (Fangem) a Annapurnou Jih.
Ani kolem Dhaulágiri na západě nebylo moc mraků.
Pěkného rána využila i letadla na lince Pokhara-Jomsom-Pokhara. Pro mne jsou na této fotce (zatím) ty dva vrcholky vlevo vzadu. Myslel jsem si, že jedno z toho bude Annapurna Jih, podle mapy by to ale mělo být tak, jak je popiska u první fotky, což by znamenalo, že jsem Jih viděl už včera a zaměnil ji za Fang.
Na severu byla dominantou stěna Sarbang Dhuri (4991m).
Z Dhaulágiri pomalu odlétaly poslední obláčky. Ještě jsem tu nezmínil dvouvrchol vpravo, který patří Tukuche Západ a Tukuche (6920m).
Majitelé hotelu odjížděli do Pokhary a tak jsem se pakoval trochu zrychleně. Už jsem měl v plánu beztak jenom zahálet, takže to ničemu nevadilo. Na fotce právě opouštím Kalopani.
A ještě jedna z Kalopani. Anebo to už bylo Lete?
Když tu náklaďáku upadne zadní kolo (nebo se stane cokoli jiného), tak se prostě nechá stát na cestě, ať se ostatní nějak vyhnou.
Jelikož to dnes nemělo být opět nijak moc dlouhé, tak jsem si dal, hned po vyjití z Lete více jak dvouhodinovou pauzu, s tím, že počkám až se posune slunce, abych měl lepší fotky Annapurny. Při pauze jsem se ještě více opálil. Vypadalo to, že dnes bude modro celý den a to i nad Dhaulágiri, ta se ale ve dvě zase celá zahalila a k večeru se oblačnost přesunula i nade mne. Po dešti ani větru ale žádná stopa.
Plán vyšel. Vlevo tři Nilgiri, napravo pak dvě Annapurny. Dole je cesta po které jsem šel. Dříve byla natolik úzká, že tu auta neprojela a právě její rozšíření, podle internetů, zničilo celý trek kolem Annapuren. Mně tu provoz nepřišel nijak strašný. Pomohlo asi i to, že díky srážkám se neprášilo a asi i to, že ještě stále není sezóna. Dost vozidel bude asi obsazeno turisty. Krom toho většina úseků jde obejít po nově značených trasách, takže ve výsledku je tu teď dokonce možnost volby. Já si zde “silnici” vybral proto, že se mi zdála lepším místem pro výhledy, než pěší trasa vedoucí po druhém břehu. V údolí (Bhulbule-Chame) kde jsem začínal nebyl provoz prakticky žádný a prašná silnice znamenala vyrovnanější stoupání bez “zbytečných” kopců navíc. I tam byla volba ze dvou variant.
Po nějaké době jsem ale odbočil na pěší cestu. Ta vedla do kopce a tak jsem doufal ve výhledy. Do Ghasy, kde jsem měl naplánováno skončit a kde také teď nocuji, už to beztak nebylo daleko.
Šlo se lesem, takže výhledy se nekonaly. To je další výhoda “silnice”, kde je většinou jedna strana volná, tedy až na dráty. Nicméně po lesní cestě se jde přece jen lépe, člověk nemusí hlídat jestli něco nejede a stín je tady také bonusem. Už včera se začal objevovat bambus a dnes se přidaly i opice. Nejdřív jsem myslel že padá strom, to ale jen zdrhala menší tlupa těchto stvoření. Jak bambus tak i opice jsou znamením, že jsem zase o nějaký ten kus více dole. Dneska budu asi dokonce spát i jen pod jednou dekou.
Zítra mám v plánu skončit v Daně, protože se to dobře pamatuje 🙂 Je to o dalších 600m níže. Pokavaď bych tam dorazil nějak extrémně brzy, tak to možná natáhnu dál, nicméně hned poté je stoupání, tak kdoví jak se rozhodnu.