February 26 2017

Okolo Annapuren XXI

Bál jsem se, že se v tom stoupání dneska upeču a ono bylo celý den zataženo. Výhledy do dáli tedy nebyly, ale zase se šlo hezky. Ono by toho asi beztak moc vidět nebylo, ale terasovitá políčka by bývala byla hezčí. Celkově ale klady oblačnosti převážily na zápory a vůbec tak nevadilo, že jsem vyrazil až po jedenácté, spíše naopak.

To, že jsem měl pozdní start neznamená, že jsem vyspával. Budíka, který vlastně ani nebyl potřeba, jsem měl nařízeného na sedmou a po vykodrcání zamířil rovnou k teplým pramenům, které jsou u řeky. Prázdno tam určitě nebylo, voda jen horká bez sírných příměsí, ale za těch 40 korun to stálo. Déle jak půl hodiny jsem v teplé vodě nevydržel a šel zpátky.

Prostředí nic moc. Dva betonové bazény a sprchy. Kabinka na převlákání nic moc, bez stoličky, poliček či háčků.

Toto už je další do série výhledů ze záchodového okénka. Tentokráte na mandarinky v zahrádce hotelu.

Ani dnes jsem neodolal a objednal si místní výborné lassi. A raksi taky 🙂

Na zahrádce jsem strávil téměř celé dopoledne. Jednak popíjením, ale hlavně dopisováním blogu, kde jsem byl o den pozadu. Budu si na to muset dát pozor, protože zpětně se píše hůře a hlavně je pak potřeba čas na dva zápisky, což úplně nezapadá do harmonogramu. V papírových zápiskách jsem ještě před Thorong La, takže katastrofa.

Při východu z městečka byla budka s TIMS kontrolou, takže jsem zanesen do záznamů, že mám tento úsek za sebou a pokračuji k ABC. Jestli bude někdy někdo tyto knihy kontrolovat, tak alespoň nebudu za pohřešovaného v Mustangu.

Přes dva kopce sice nic vidět nebylo, ale na údolí viditelnost stačila.

Cesta vzhůru vedla po opravdu, ale opravdu prašné cestě. Naštěstí tu za celé odpoledne nic nejelo.

Vesnice byly zdobeny takovýmito řetězy z (asi už) uschlých květů.

Vzhůru mezi baráčky.

Z minulé cesty k ABC si pamatuji strašné schody do Gorepani. Ani z této strany nechybí, ale jsou zatím mnohem sporadičtější.

Pauza spíše kvůli fotce než únavě. Kdoví jak dlouho budou ještě kolem rozkvetlá kvítka.

A to už jsem jen kousíček od mého ubytování v Shikhce. Do Ghorepani stále chybí přes 900 výškových metrů, ale v těhlech výškách se stoupá téměř samo.


Posted 26. February, 2017 by jenda in category Uncategorized