Síly by bývaly stačily i času byla spousta, ale počasí zapřičinilo, že jsem nedošel do MBC a zalomil to v Deurali.

Dnes se mi podařilo vyrazit dokonce před osmou.

Sice nebylo slunečno, ale na chůzi optimální počasí. Setrvale do kopce, žádná prudká klesání, občas přes mostek.

A stále řidkým lesem. Na krajině se dosud výška moc neprojevovala, jen tu nebyly domky s rozkvetlejma kytkama a políčkama okolo.

Taková má menší místní můra – být takto snášen dolů. Zajímalo by mne, jestli to je výšková nemoc nebo zvrtknutý kotník. Včera jsem zase viděl tři (opět) Asijce svážet dolů na koních. Všichni tři se asi nezranili, takže buď ta výška, bolavá kolena, vyčerpání a nebo prostě lenost.

Vzhůru vzhůru.

Nepálské zkratky jsem nevyužil i proto, že jsem si ji dole nevšiml. A také dávám přednost lepší cestě před prudkým stoupáním po hlíně.

Toto už je Deurali. Počasí nevypadá báječně, stále jsem ale nastaven jen tu poobědvat a pokračovat dál. Z nebe zatím spadlo jen pár “polystyrénových” kuliček.

Po chvíli už polystyrénu poletovalo více a já už se těšil na Deurali i proto, že schodím baťoh a vyndám bundu.

A za chvíli už se rozsněžilo. Předpověď pro ABC byla centimetr sněhu odpoledne ve sněhových přeháňkách a tak jsem si zatím objednal špagety. Vůbec to nevypadalo, že by mělo sněžení ustat a tak, po dvaceti minutách, krátce před tím než mi donesli jídlo, jsem se zeptal na pokoj a nastěhoval se. Ještě nebylo ani poledne. Teď jsou čtyry a stále sněží, takže asi dobrá volba. Jsem zvědav, kolik bude na úseku mezi MBC a ABC sněhu, tady to zatím nijak strašně nevypadá. Lidé co se dopoledne vraceli dolů hlásili, že v ABC je dost sněhu a tak jsem radši překrémoval boty. Zítra bych tam měl být asi za čtyry hodiny, tedy krátce po poledni. Určitě tam strávím noc. Nevím, jestli se mi bude chtít utrácet za internet, který tu stojí jako teplá polévka s teplým sladkým čajem, takže další příspěvěk bude asi až v pondělí.

Šest hodin – přestalo sněžit. Na zemi toho je jen pár centimetrů.