Zítra oficiálně začne londýnská olympiáda a já dnes na BBC viděl film o vítězství Berta Buschnella a Dickie Burnella v dvojveslici na londýnské olympiádě roku 1948.

Film začíná dva měsíce před olympijským finále. Bert pracuje v kanceláři a po práci vesluje, je jeden z nejlepších Britů v singlu. Dickie je naproti tomu z bohaté rodiny, přispívá do Timesů, jeho parťák na dablu je ale slabší než on. Proto aby se dostali na olympiádu musejí spojit síly. Problémy této dvojice a jejich překonávání je stěžejní linií příběhu, odkud se odskakuje na schůzky mezi premiérem, ministrem obchodu, a dvěma organizátory her (něco jako veverka s ořechem v Době ledové). Tyhle odbočky se mi zdály zajímavý a tak sem dávám jejich přibližné dialogy.

PM – premiér (Clement Attlee), MO – ministr obchodu (Harold Wilson), OO – organizátoři olympiády

PM: Země je po válce úplně zničená, nemáme peníze ani zdroje. Nikoho by nepřekvapilo, kdybysme to odvolali. Všechno je na příděl.

OO: Už jsme s tím ale souhlasili pane. Ano pane, co se lord Aberdare snaží říct je, že jsme dali své slovo Mezinárodnímu olympijskému výboru. Řekli jsme jednohlasně, že budeme schopni Hry uspořádat.

PM: Ale proč?

OO: Protože je chtěli ti zatracení Američané.

PM: Cože?

OO: Tvrdili, že je uspořádají oni, aby nás z toho vytáhli… stejně jako ve válce.

po delší odmlce je vyzván MO, aby řekl proč on si myslí, že je to dobrý nápad

MO: Turismus pane. Toto je nejlepší šance jak rozvinout turismus. Potřebujeme tvrdou měnu pro podporu ekonomiky a já opravdu věřím, že Hry tohoto mohou dosáhnout.

PM: Kasa je prázdná, pamatujte na to.

—————————–

PM: Pro povzbuzení obyvatelstva by nebyly špatné dvě tři zlaté medaile… je nějaká šance?

OO: Třeba v plachetnicích (delší ticho)

PM: A to je vše?

OO: A taky veslování… slušnou šanci máme i v leptání

PM: Olympijské leptání?

OO: Možná i v poezii

PM: Pánové omlouvám se, ale netušil jsem že jsou i takové disciplíny…  jste si opravdu jisti, že to bude lidi zajímat?

—————————–

PM: A jak to vypadá s leptáním, poezií a sochařstvím. Prodaly se již nějaké vstupenky?

OO: Ano

PM: Kolik?

OO: Doteď?

PM:Ano

OO: 19500

PM: Hmm

——————————

PM: V této zprávě čtu, že stále nemáte podlahu na basketbal, že si britský tým nemůže dovolit vybavení…

OO: Zajištěno. Ano tyto konkrétní problémy už jsme vyřešili.

PM: Ano? A kde jste na to vzali peníze?

OO: Finové nám dali dřevo na podlahu úplně zadarmo, Cooper’s, výrobce oblečení, souhlasil s poskytnutím páru slipů pro každého olympionika.

MO: Kraťasy, ale budou mít také že?

PM: Samozřejmně že ano Harolde, přece nepořádáme nějakou nudaakci.

OO: Ty si ale budou muset bohužel pořídit sami. Obávám se, že na to rozpočet nevystačí.

——————————–

PM: Copak je za problém s tím… mmm příďělovým systémem.

OO: Nu stalo se nám, že pár vzpěračů včera omdlelo. Víte, jedno vejce týdně prostě není dost. To samé platí i pro dálkové běžce, ti říkají že prostě nemohou trénovat, když mají na týden pouze maso za 1šilink (dnešních cca Kč35,-).

PM: A tak to také zůstane. Když to zvládnou naši olympionici tak my to zvládneme také.

OO: Oni to ale nezvládají.

Olympijské hry v Londýně roku 1948 přinesly zisk 29000 liber (cca20mil dnešních českých korun).

Letecká doprava ještě moc nefungovala a tak se připlouvalo lodí.

Sportovci bydleli u rodin, které se k tomu nabídly.

Němci a Japonci nebyli vůbec pozvání, Sověti odmítli. Her se účastnilo 3714mužů a 390 žen z 59 zemí.

Nejvíce medailí získaly Američané (84) s velkým náskokem před Švédy (44), Britové získali 23 medaií, z toho ale pouze tři zlaté. Čechoslováci získali medailí 11, šest z nich ale bylo zlatých a to je posunolo na celkové osmé místo.

Sportovci nakonec dostávali zvýšené dávky potravin (stejně jako horníci) v celkové výši 5467kalorií/den namísto normálních 2600 kalorií.

Dosud nejstarším sportovcem na olympijských stupních vítězů se stal stříbrný 73let starý John Copley reprezentující Británii v leptání právě na této olympiádě.

Londýnská olympiáda byla poslední, kde šlo získat medaily za umělecké disciplíny. Argumentem pro jejich vyškrtnutí bylo, že umělci jsou profesionálové a neměli by se tedy amatérských Her účastnit.