V březnu bylo nějakou dobu i docela teplo, a tak mi to nedalo a rozhodl jsem se ořezat pěnu kolem oken. Trvalo to déle než jsem si myslel a teď bych to asi udělal trochu jinak, ale po bitvě je každý generál.

Vlevo ještě s pěnou, vpravo už ořezáno. Venku je tepleji než vevnitř, proto ta otevřená okna.

U levého okna zaspárované mezery mezi cihlama, vložena tkanina do rohů a okno olepené páskou, na pravém už nanáším stěrku.

Co bych dělal jinak? Měl jsem koupenou omítku a stěrku. Původní plán byl takový jak jsem to nakonec provedl. Kdybych byl býval ale první várku omítky, na vycpání mezer mezi cihlama, nenamíchal tak hustou, tak by lépe držela a možná by mi docvaklo, že by stěrka nebyla vůbec potřeba. Takhle mi brouk v hlavě začal šrotit až následující den, kdy jsem i zjistil, že omítka je bílá, což by možná vypadalo lépe než šedá stěrka.

Další co si budu pamatovat, že s vápenocementovou omítkou dělat je v neděravých rukavicích. Jak mi, hlavně ta první várka, moc nedržela na zdi, tak jsem to dost patlal rukama. Pravá rukavice měla dvě solidní díry na konci ukazováčku a prostředníčku, kde mne to po nějaké době začalo být trochu nepříjemné, jako bych tam měl zalezlou třísku. Moc jsem to nezkoumal, den se krátil a já to chtěl mít dodělané, abych následující den mohl už všude nanášet stěrku. Večer pak koukám, že mám na bříškách prstů dvě rány, které svědí. Jemné kamínky asi pomohly narušit kůži a vápenná složka se pak pomalu prožírala dovnitř, to je alespoň moje teorie. Následující den jsem nasadil nové rukavice, nepatlal se rukama zbytečně ve stavebních hmotách, vyschlou kůži kolem ran mazal olivovým olejem, a když to při svačině nevypadalo zas tak o mnoho lépe, tak jsem nasadil i náplast. Pak už svědění rychle postupně a po čtyřech dnech už po něm nebylo památky. Zůstaly jen ranky, které jsou teď, po dvou týdnech, téměř úplně zhojené.

Povětšinou byl pěny jen tenký proužek, v dolní ložnici ale měla aspoň 3cm. Na lepší zakrytí pěny by, díky nanášení ve větší tloušťce, byla omítka asi také lepší než stěrka.

A tradá, verandová okna jsou hotová. Šedá je nakonec celkem světlá a jestli někdy přijde omítka na zeď okolo, tak ji přihodím i na tu stěrku 🙂

A ještě okno do obýváku, před a po.

Opět jsem se přiučil něco nového, ale jelikož mi to zabralo téměř celé tři dny, tak mi to dost narušilo časový rozvrh. I proto jsem prořezal stromy jen na rychlo a dodělání rekonstrukce gauče si nechal až na květen…