Když by se mne někdo zeptal, jaké jídlo se mi vybaví, když se řeknou Masty, tak by to, krom párku, byl pečený králík s chlupatýma knedlíkama. Jedno takovéhle zmrzlé zvířátko jsem našel na dně mrazáku a tak jsem se pokusil občerstvit dětské vzpomínky. Králíka jsem nikdy před tím nedělal a chlupaté knedlíky jsem dělal, podle receptu na halušky, také poprvé.

Nevím, jestli se pekáče dělal na míru králíkům a nebo jestli se ti nechávají dorůst tak akorát, ale by to tip top.

Recept, podle kterého jsem jel, se jmenoval Králík na česneku. Opláchnutý a osolený králík se dá do pekáče a má se potřít lžící sádla. Sádlo se mi ale na svalovinu nechytalo a tak jsem ho, společně s další lžící zastrkal kam se dalo. Po různých kapsách a dutinách jsem rozmístil i stroužky česneku a kuličky pepře. Než jsem ho dal, překlopený pekáčem, do žáru 200°C trouby, tak jsem na něj ještě vylil půlku hrnku vody a posypal kmínem a solí. Po půl hodině jsem ho párkrát přelil výpekem, snížil trochu teplotu a nechal péct další půlhodinu.

V této druhé půlhodině jsem si rozetřel trochu česneku se solí (měla z toho být pasta, já tam ale nechal kousky) a králíka tím poté potřel. Poslední, třetí, půlhodina v troubě byla rozdělena na dvě půlky. V té druhé jsem odstranil vrchní díl. Buď jsem měl přilít víc vody a nebo ubrat víc teplotu či čas, možná bych tím předešel absenci šťávy na dně pekáče. Krom připálenin tam bylo pár loužiček pastovité kozistence, takže kdybych měl jako přílohu knedlík, tak by to bylo dost suché.

Já jsem měl ale v plánu chlupaté knedlíky (halušky se zelím) a tak to nevadilo. Těsto bylo překvapivě jednoduché, jen se smýchala polohrubá mouka (250g) s nastrouhanejma bramborama (750g) a solí. Byl jsem přesvědčen, že tu někde je děrované udělátko právě k vytvoření nočků, ale nenašel jsem ho. Zkusil jsem něco podobného (nejspíše z hrnce na těstoviny), ale těsto jsem měl dost husté a tak jsem si jen přidělal nádobí. Nakonec jsem si vše kejdnul na prkýnko a nožem po kouskách nasázel do vroucí vody. Už při prvních pár kouscích mi bylo jasné, že by mnohem inteligentnější bylo použití hlubšího hrnce, ale nakonec se to také dalo. Na vedlejší plotýnce se mi na sádle dusilo naložené zelí a když halušky vyplavaly, tak jsem obsah hrnců smíchal a bylo hotovo. Z jednoho králíka jsem měl dost masa až do konce týdne a to zbylo dost i pro kocoura.

Myslím, že se to povedlo, ale ve vzpomínkách chutnal ještě mnohem více. Nejvíce místa ke zlepšení je u halušek – moc tuhé těsto a příliš mělký hrnec.