Spím déle než normálně a na cestu se vydávám až v devět. Po čtvrt hodince docházím na tuhle říční odlivovou pláž a asi za dalších patnáct minut vedle mne zastavuje dodávka s ochrankou. “Koukáme, že máte foťák. Fotil jste si rafinérii?” Já povídám, že jen z dálky a oni, že musím všechny fotky rafinérie smazat, že je na to zákon. Ve foťáku nalézám jednu ze včerejšího dopoledne a před nima ji mažu. Oni se pak ještě podívají pár fotek dopředu a dozadu, kde jsou jen pláže a koně. Na úplný závěr si řeknou o ukázání pasu a varují mne, že všude jsou kamery. Abych předešel podobným nepříjemnostem, tak raději schovávám foťák do baťohu. Alespoň jsem se dozvěděl, že to není elektrárna, ale rafinérie.Jeden ze zelených tunelů, kterým na téhle stezce procházím. Nejsou to jen útesy a pláže.Těhle pět komínů patří elektrárně. Mnohem méně zajímavá budova než rafinerie.Pembroke.Vypadá to, že při přílivu je silnice, na které stojím, je pravidelně zatopována. Do šesti stop (skoro dvou metrů), to ale nebude. Cokoli co pomůže s odhadem hloubky vody musí být vítaným pomocníkem.Včera jsem se koukal, jestli v Pembroku není nějaký hotel a není. V sousedním Pembroke Dock je to lepší a já se do něj celý dnešek těším. Večer mají přijít přeháňky a já místo moknutí budu dosušovat věci v pokoji a ležet pěkně v posteli. Nejlevnější je The Dolphin Hotel za £50, takže jen relativně levný. Pozitivní je, že studená snídaně je v ceně.Přišel jsem ve čtyři, vařit se začíná v šest a já z pokoje scházím dolů na večeři až kolem sedmý. Objednávám si lasagne za £12. Ke každému jídlu jsou k výběru zdarma buď bramborové hranolky, pečené brambory nebo hranolky ze sladkých brambor. Za vodu s citrónem se také neplatí. Jídlo je dobré, ale mohlo ho být více. Jdu si ještě koupit čokoládu a pak zpátky do pokoje.
Zítra mne čeká povětšinou asi dost nezajímavý den s výhledy na pibřeží, kudy jsem šel včera a dnes.
Posted 23. May, 2022 by jenda in category Uncategorized
