Odcházím z louky, na které jsem spal. Mraky se ještě úplně nerozhodly, jestli nechaj slunce svítit, takže raději dlouhé kalhoty a větrovku.Vypadalo to, že slunce vyhrálo a já se dokonce odhodlávám ke koupeli na malé, bezejmenné pláži, kousek za Abercastle.V potoku si přepírám i ponožky, a když je vyložím na kámen na uschnutí, tak se zase objevují mraky. Když odcházím, tak místo kde jsem stál v moři je už na suchu a ponožky jsou stále navlhlé.Tady je trochu oklika kvůli nestabilnímu útesu. Mne zaujalo, jak je cesta zarostlá sedmikráskama. Zelená louka a bílá cesta. Jestli to něčím vysypali?Definitivně se vyjasnilo, ale díky větříku to na nějaké větší pocení není ani při stoupání.Cíl dne maják na Strumble Head.Poslední pohledy zpět. Zítra už to nebude chůze na severovýchod, ale jen ten východ.Devět hodin. Strašně se to táhne, pobřeží si vždy vymyslí ještě nějakou kličku a já se začínám obávat, abych to dnes stihl do tmy.O hodinu později jsem konečně u majáku. Parkovištěm procházím asi půl hoďky po západu slunce a maják jeho plochu prosvítá v pravidelných intervalech. Ještě kus jdu, abych byl trochu dál od středu dění, a pak narychlo stavím stan. Má být hezky, takže stavbu flákám natolik, že mi zbydou čtyři kolíky 🙂
Posted 2. June, 2022 by jenda in category Uncategorized
